Borůvková hora nabízí pohled už ze čtvrté rozhledny v pořadí
Za Borůvkovou horou se musíme vydat až na sever hřebene Rychlebských hor. Vrchol s nadmořskou výškou 899 metrů se tyčí na samé hranici s Polskem a kromě rozhledny, turistické útulny a kiosku zde najdeme i připomínky dávného setkávání disidentů.
Nejkratší a nejpohodlnější cestou z údolí na vrchol je trasa po polské straně hranic od parkoviště na česko-polském hraničním přechodu. Modrá turistická značka sem míří od poutní kaple Panny Marie la Salletské s údajně uzdravujícím pramenem v Travné. Červená turistická značka sem pak míří z Javorníku, ale i z Bílé Vody. Vrchol Borůvkové hory je jedním z těch, na který se dá dorazit i na kole a to hned po několika cyklotrasách. Ty jsou však vhodnější pro horská nebo trekingová kola.
Samotný vrchol Borůvkové hory příliš výhledů nenabízí a možná právě proto jej zdobí rozhledna. Ta současná není první v pořadí, která zde stojí. Její slavnostní otevření proběhlo 7. října 2006. Kovová konstrukce opláštěná dřevem, s příjemnou útulnou u paty věže, je vysoká 25 metrů.
Nejstarší, tehdy ještě dřevěná věž Borůvkové hoře dominovala již od 70. let 19. století, kdy patřila pod správu dnes už polských lázní Lądek-Zdrój. Rozhledna ovšem nevydržela příliš dlouho. V roce 1890 ji proto nahradila obdobná stavba, kterou nechal postavit Kladský turistický spolek s podporou obce Lądek.
Ani druhé rozhledně na Borůvkové hoře však nebyl osud příznivě nakloněn. Po deseti letech provozu se pod dvěma turistkami propadly dřevěné schody a obě ženy se těžce zranily. Kontrola ukázala, že celá konstrukce je ztrouchnivělá od dešťů, které rozhlednu často bičovaly. Stavební úřad rozhodl, že je nutné stavbu zbourat. Vítr však zasáhl dřív a 11. září 1900 dílo zkázy na Borůvkové hoře dokonal.
Třetí rozhledna také neměla dlouhý život. Když turisté z tehdy německého Lądeku postavili v roce 1908 podle projektu stavitele Aloise Utnera mladšího z Javorníku na stejném místě věž s vyhlídkovou terasou ve výšce 21 metrů, netušili, že za 14 let znovu neodolá prudkým poryvům větru. Turisté tedy přemýšleli o stavbě další rozhledny, ve 30. letech 20. století však pokus zredukovali pouze na postavení turistické chaty, tentokrát podle projektu stavitele Herberta Utnera. Ta se svého zprovoznění se dočkala 29. května 1930. Staré fotografie prozrazují, že vedle ní stávala jakási dřevěná konstrukce s možností výhledu, ale bližší zprávy o ní chybí. Po válce však chata zanikla a dnes zde po ní zbyly jen nepatrné stopy základů.
Odlehlost vyhovovala trampům i disidentům
Ve 40. a 50. letech turistika v Rychlebských horách ochladla na bod mrazu. Staré pěšiny, které hranice příliš nerespektovaly, postupně zarostly. Zanikly i obce, které poskytovaly turistům zázemí. Přes proklamované přátelství mezi PLR a ČSSR byla hranice ostře střežena zejména polskými pohraničníky, kteří neváhali nepozorného turistu překročivšího hranici odvléct k budování Varšavy. Až v 60. a 70. letech se turisté zase objevili, ale bylo jich velmi málo. O to víc se zdejší kraj líbil trampům, samorostům a podivínům, kteří hledali místa daleko od lidí.
Odlehlost a opuštěnost Rychlebských hor využívali i disidenti. Čeští a polští odpůrci režimu se scházeli přímo na Borůvkové hoře, kde probíhala čilá výměna kontrabandu, v němž nechyběla zakázaná literatura a slivovice. I Václav Havel se zde potkal s předákem Solidarity Adamem Michnikem. Vůbec největší setkání se uskutečnilo 21. srpna roku 1987, což připomíná i pamětní tabule.
Dnes už se z rozhledny zase dá pohlédnout do dálky. Je vidět nejen Javornicko, Vidnavsko, jezera v Polsku, města Nysa, Otmuchow a Paczkow s množstvím vesnic kolem, ale i Kladská kotlina, hřeben Rychlebských hor a navazují Góry Bialskie a Góry Sowie. V dálce pak zahlédneme masiv Králického Sněžníku a z netypické severní strany Orlické hory a Krkonoše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
