Bývalá sladovna v Tištíně hostí expozici zemědělských strojů i společenské akce obce

Tištín leží v úrodné, mírně zvlněné krajině svažující se nad nivu řeky Moravy na půl cestě mezi Kroměříží a Vyškovem. Je nejjižnější obcí Olomouckého kraje a osídlení této oblasti archeologové potvrzují už v dobách unětické kultury.

Nejstarší zmínka o Tištíně je pak obsažena v dokumentu krále Jana Lucemburského z roku 1327. Už na konci 14. století je pak tato osada nazývaná městem. Později však městský status ztratila.

Tištín byl vždy zemědělskou obcí, a tomu odpovídaly i průmyslové a řemeslné výroby ve vsi i v okolí. Například zde byly tři mlýny. Na přelomu 19. a 20. století zdejší hospodáři začali spojovat síly v rozvoji zpracovatelského průmyslu pro své produkty. Pomohlo tomu také ustavení Rolnické záložny v sedmdesátých letech 19. století.

V roce 1901 byl tedy v obci otevřen nový akciový lihovar. V roce 1909 byla zřízena při lihovaru sladovna. Ta však neměla dlouhého trvání, v roce 1928 byla uzavřena. Historické prameny mluví v souvislosti s tímto zemědělským podnikem také o elektrárně, zásobující část obce proudem. Ta zde skutečně do roku 1928 působila, byla však umístěna mimo tento objekt na druhém konci městyse.

Lihovar později také zanikl a objekt byl využíván jako sklady, lihovar a pak jako sušárna brambor a krmného mléka. V roce 1970 kupuje část objektu tehdejší JZD a o deset let později získává i druhou, skladovací část.

Sušení brambor a hlavně skladování kukuřice, hrachu a dalších méně náročných plodin, bylo také hlavní náplní objektu poté, co připadl tištínským zemědělcům. To platilo až do doby stavby dálnice, kdysi si nyní už agrodružstvo postavilo nové skladovací prostory a objekt bývalého lihovaru a sladovny zůstal prázdný. Naštěstí jej nepostihla unáhlená demolice ale spíše postupná rekonstrukce. Té přispěla i stavba dálnice, kdy prostory sloužily stavebním firmám, které byly ochotny pomoci s rekonstrukcí.

Když se stavbaři odstěhovali, hledalo se pro areál nové využití. V části dnes sídlí hasičská zbrojnice a také autoservis, prostor bývalého lihovaru se však stal společenským centrem obce. V pozoruhodném interiéru někdejší sladovny vznikl společenský sál, který využívají lidé z obce a okolí pro rodinné oslavy i obec pro oficiální kulturní a společenské akce. To je možné i díky tomu, že zde našla zázemí také družstevní kuchyně a stravovna. „Vaříme nejen pro sebe, ale i pro obyvatele Tištína a náhodné zájemce. Část obědů si berou i senioři. Kromě toho tady sice kdysi bývalo pět hospod, ale nezůstala žádná, tak zde provozujeme i hostinec,“ vysvětluje předseda Agrodružstva Josef Horák. Kromě toho je v budově k dispozici i ubytovna třeba také dvě bowlingové dráhy.

Původní skladovací prostory však také nezůstaly ležet ladem. Po opravách zde našla nový domov zemědělský technika minulosti. „Obraceli se na mě lidé, že opravují dům, a že mají ve stodole nějaký stroj. Bylo jim líto jej vyhodit a tak jsem se rozhodl, že je přijmeme, přes zimu v dílnách družstva zrenovujeme a vystavíme právě tady. I díky tomu vznikla unikátní expozice několika set exponátů z různých období. Jedním z nejmladších je traktor ze šedesátých let, který i dnes občas z muzea vyjede prohrnout družstevní pole s bramborami. Najdeme tady však i stroje z 19. století a pravděpodobně i starší. 

Mnohé návštěvníky představí mašinky na ruční pohon, od brusu na nože, fukaru, kovářské výhně až po stloukačku másla. Strojní pohon zde zajišťoval stabilní motor, elektromotor nebo lokomobila. Funkční model lokomobily napojené na mlátičku plochým řemenem je také součástí expozice a nechybí ani skutečná mlátička z dvacátých let.

Více se o muzeu i celém objektu bývalého lihovaru a sladovny v Tištíně dozvíte i v další dílu cyklu Česko, země neznámá.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023