Červenka se původně jmenovala Černý
Červenka je půvabnou obcí v rovině Hornomoravského úvalu, jejíž osídlení sahá až do pravěku. Díky železnici, která tudy vede, zná tuto obec i mnoho lidí, kteří tady vlastně nikdy nebyli. Málokdo však ví, že tato obec nesla ještě v 17. století jméno Černý.
Na místě obce pravděpodobně už v dobách prehistorických stávala slovanská osada. První historickou zprávu o obci máme z listiny, v níž roku 1287 král Václav II. potvrzuje litovelskému rychtáři jeho práva a mezi obcemi, vyjmenovanými na listině, najdeme také název Schwarzpach – tedy zkomoleně Černý potok, což byl původní název Červenky.
Někteří historikové posunují první zmínku o Července již do roku 1250, kdy byla litovelská rychta vysazena a podobné zboží se uvádí i na této listině. Jméno Černý se objevuje i v pozdějších listinách v 17. století, takže dnešní Červenka by se vlastně měla jmenovat spíše Černěnka.
Kromě rychtáře měl v Července majetky zejména zeměpán, který je pronajímal různým šlechticům. Od roku 1291 získala patronátní právo nad obcí samotná Litovel. Počet obyvatel Červenky zůstával poměrně stejný až do třicetileté války, kdy obec postihla katastrofa.
Obyvatelé uprchli před Švédy, kteří okupovali Litovel do lesa a mnozí se už nevrátili. V některých listinách je obec po skončení války dokonce označována za pustou. Obnova však byla v úrodném kraji Hané poměrně rychlá a brzy už urbář města uvádí, že zde žije 42 usedlých rodin.
Nejstarší památkou obce je mariánský sloup pocházející z roku 1756. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha Panny Marie byla v 90. letech 20. století ze sloupu odcizena. V roce 2008 byl sloup přesunut na současné místo na okraji obce a na hlavici usazena nová darovaná socha. Kaple sv. Pavlíny z roku 1789, která stojí na Svatoplukové ulici, je dokladem původního přifaření do Litovle. Před kaplí je dřevěný kříž z poloviny 18. století.
Asi nejviditelnější památku Červenky najdeme přímo u železniční trati. Původně přízemní zámeček, postavený v roce 1847, byl situován k nádraží u nově vzniklé vlakové dráhy z Olomouce do Prahy a nechal jej postavit Řád německých rytířů. Ten měl rozsáhlé majetky kolem Bouzova a pak na Sovinci a Bruntálsku. Zámeček měl sloužit jako místo odpočinku pro cestující mezi jednotlivými državami Řádu, i pro ty, kteří na řádová panství přijeli vlakem, aby nemuseli bez odpočinku cestovat dále.
V roce 1859 řád daroval zámek řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli, zvýšili o jedno patro a přeměnili jej v klášter. K budově pak přistavěli dnešní kostel, který byl v roce 1862 slavnostně vysvěcen ke cti sv. Alfonse. Mimochodem se jedná o jediný kostel tohoto zasvěcení u nás.
Klášter však sloužil i mládeži. V roce 1896 byl v jeho prostorách založen gymnasiální ústav pro řádový dorost. Jako klášter sloužil objekt až do roku 1949, kdy byl upraven na domov důchodců, kterým slouží i dnes. Obdélníková dvoupatrová budova s mansardovou střechou, ke které přiléhá kostel se dvěma věžemi v průčelí, je dnes nejznámější stavbou Červenky. I proto, že každý, kdo jede vlakem, nemůže tuto krásnou stavbu přehlédnout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
