Chudoba má mnoho podob

Barbora a Jakub Hendrychovi za pár týdnů odjíždějí do Afriky na další misii.

„V rehabilitačním centru jsme měli na starosti devadesát chlapců ulice různého věku. Na ulici žijí z různých důvodů. Třeba proto, že doma není co jíst, nebo je tam týrali. Jiní třeba něco ukradli a báli se domů vrátit,“ říká Jakub Hendrych.

Společně s Barborou se s kluky modlili, učili, hráli si, vařili, povídali si. Získat jejich důvěru trvalo několik měsíců. „Naší nejdůležitější úlohou bylo ukázat jim, že jsou milováni, že jsou důležití a že na nich někomu záleží," říká Barbora.

Museli je třeba učit, jak se chovat k dívkám a ženám. Jejich bití je totiž v Keni na denním pořádku, žena nemá moc velký společenský status. „Smáli se, když viděli, že mi Jakub přinesl květiny. Po čase mi je začali nosit sami,“ usmívá se Barbora.

Celý rok, který strávili v Africe, by neměnili, byla to cenná zkušenost. Mysleli si, že jedou dávat, nakonec ale sami dostali mnohonásobně více.