Církev má vyjít z bezpečného prostoru kostela, říká olomoucký farář. Proč bohoslužba nesmí být nuda?
„Musíme jít tam, kde jsou lidé vystaveni zkouškám, pochybnostem, ztrátám, nemocem,“ říká Jaroslav Křivánek, kaplan nemocniční i vězeňský, farář Církve československé husitské z Husova sboru v Olomouci.
O prázdninách oslavil Husův sbor sto let. Základní kámen byl položen symbolicky v den výročí vzpomínky na upálení mistra Jana Husa 6. července 1925. Do dutiny základního kamene bylo vloženo 23 pamětních listin.
Vyzdvižení nového kalicha na věž Husova sboru v Olomouci ↓
Na stavbě denně dobrovolně vypomáhalo až 200 členů církve. Slavnostní otevření proběhlo 5. září 1926 za vydatné účasti věřícího lidu.
„Nebyla to doba žádného blahobytu, lidé se přesto ve své nezajištěnosti rozhodli, že ve svém volném čase a za své peníze postaví nový kostel. To mi z dnešního pohledu připadá úplně neuvěřitelné,“ uvádí Křivánek.
Také letos věřící oslavovali výročí Husova sboru rádi, ale v daleko menším počtu. Věřících křesťanů, kteří se chtějí účastnit sborového života, totiž u nás ubývá. A nejvíce je to znatelné od doby covidu.
O to důležitější je role faráře. „Je dobré, když bohoslužba není nudná. Jenom výklad písma a kázání už dneska nemá velkou šanci. Lidé jsou přehlceni informacemi, je cítit únava, proto přirozeně selektují. Do toho se církev snaží přijít se svým poselstvím. Je tak důležité mluvit k lidem současným jazykem,“ je přesvědčený Křivánek.
Je důležité mluvit k lidem současným jazykem.
Jaroslav Křivánek, farář
Znamená současná situace pro církev tzv. „konečnou stanici“? Jakými změnami musí naše církve projít, aby nabízely účinnou podporu a mluvily k lidem současným, srozumitelným jazykem?
O tom, ale také o umění zvládat životní zkoušky, o odpouštění i o síle rodiny mluvil farář Jaroslav Křivánek v pořadu Host ve studiu. Poslechněte si.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
