Co znamená, že dítě není malý dospělý? A jak to zohledňuje dětský lékař?
Tak třeba poměr hlavy k tělu. Čím mladší človíček, tím větší rozdíly velikosti, poměru, proporce hlavy a těla, tím výše položené těžiště těla u dítěte, a i proto náchylnost k pádům a úrazům hlavy.
Dobré je pamatovat i na přirozeně užší dýchací cesty nebo třeba větší jazyk a menší ústa v dětství. A kupříkladu voda, ta tvoří u dětí až 80 % hmotnosti, v dospělosti klidně jen 50 %.
Tak tedy možné úrazy, ale i infekce anebo nebezpečí vdechnutí malých předmětů jsou nebezpečími, na něž má myslet především okolí za dítě zodpovědné.
A pak je tu mimo jiné riziko dehydratace dítěte třeba u průjmových stavů; nabízí se navíc ještě souvislost s délkou trávicího traktu, jeho specifik i s možností (příležitostí) pro větší vodní ztráty.
Imunitní systém nám postupně dozrává, člověk se během života zoceluje, imunizuje. Nedivme se tak ani výskytu typických dětských nemocí a jejich snazšímu předávání u dětí, když jsou si například při hře, v kolektivech doslova na dotek.
Růst, vývoj si pak vyžadují i větší potřebu energie a také třeba vyšší spotřebu kyslíku.
Je to zkrátka práce, úsilí a námaha, přijít na svět a dozrávat. Naštěstí, pokud jde všechno „samo a bezbolestně“, přirozeně, fyziologicky, ani o tom nevíme. Jako ti dospělejší si na to ale u dětí občas vzpomeňme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.