Důlní propadlina Žebračka je unikátním dílem přírody i havířů
Kdo se vydá nad Zlaté Hory na Jesenicku, směrem k Heřmanovicím, zaujme jej bílá silueta poutního kostela Panny Marie Pomocné. Místo míru a rozjímání je však v nedalekém lese, jen kousek od silnice, vyváženo jakoby dírou do pekla. Právě tady se totiž rozkládá jícen důlní propadliny Žebračka.
Žebračka je dnes asi nejviditelnější stopou moderní těžby rud v okolí Zlatých hor. Je chráněná zákonem, jako kulturní památka. A také plotem s elektronickým zabezpečením, neboť toto místo je stále nebezpečné. Díra je opravdu monumentální. Má oválný půdorys o rozměrech 95 x 55 m a maximální hloubku až 40 m. Vše ještě umocňuje převis, který se nad propadlinou táhne do šířky kolem 80 m. Ve stěnách jsou patrné zbytky starých štol, kterými bylo těžební patro v okolí komory rozfáráno. Mimo to je v téže stěně vidět třeba i zbytek šikmého průzkumného komína, který spojoval různé těžební horizonty.
Ke vzniku této pozoruhodné technické památky došlo náhle v roce 1985. Do té doby se v této lokalitě těžilo několikrát. Havíři, kteří zde v osmdesátých letech pracovali, potvrzují, že zde staré štoly zde existovaly už dávno před jejich příchodem. Na konci sedmdesátých let se sem vrátila průmyslová těžba. Celé ložisko bylo podraženo zespodu a postupně se zde těžily čočky monometalických rud. Po vytěžení vznikaly v podzemí ložiska prostory, které měly opravdu gigantické rozměry.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Jak se těžba přibližovala povrchu, vzrůstaly obavy, že dojde k propadu. Geologové se však domnívali, že nadloží komor je dostatečně stabilní. V dubnu roku 1985 však došlo, k prvnímu propadu. Otvor o velikosti cca 1x1 metr, vedl na povrch a vedení závodu se jej rozhodlo oplotit aby nebyl nebezpečný pro osoby pohybující se na povrchu. Než stačili pracovníci firmy na místo dorazit, došlo k dalšímu propadu, tentokrát gigantických rozměrů. Vzniklý jícen měl původně hloubku přes 65 metrů, teprve pozdějším zavezením byla jeho hloubka snížena. Naštěstí havířům v podzemí se nic nestalo, v době propadu byly prostory pod ním prázdné.
Odpovědní pracovníci si dlouho nevěděli s propadlinou rady. Byly pouze odstřeleny nebezpečné části převisu a do jámy byla do roku 1994 ukládána hlušina. V roce 1994 byla jáma prohlášena kulturní památkou. Přesto jí ještě jednou hrozil zánik. V roce 2011 vydal Báňský úřad příkaz k zasypání propadliny. Do procesu se vložily orgány památkářů a z celého projektu nakonec sešlo. Jáma byla zabezpečena novým plotem a dnes je tedy nepřístupná. Objevují se ovšem snahy Žebračku opět ukázat turistům, například z vyhlídkové plošiny, která by zajišťovala dobrý výhled, ale zároveň byla bezpečná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
