Elektrárna Dlouhé Stráně se stala jedním z magnetů Jeseníků

7. leden 2023

Jedním z novodobých divů Česka je i podle názoru různých anket poměrně nové technické dílo v Jeseníkách. Unikátní stavba přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně se stala nejen důležitým prvkem stabilizace elektrické přenosové soustavy, ale také vyhledávaným turistickým lákadlem.

Počátky záměru stavby přečerpávací vodní elektrárny v Československu sahají až do šedesátých let. Tehdy byly hledány vhodné lokality nejen v Jeseníkách (vytipováno bylo více míst), ale také třeba v Beskydech a v dalších pohořích. Nakonec byl jako nejvhodnější vybrán prostor údolí řeky Divoké Desné a nad ním se do výšky 1350 metrů tyčící plochý vrchol Dlouhé stráně.

Stavba byla zahájena 11. května roku 1978 s omezeným finančním rozpočtem 300 miliónů korun. Právě pro nedostatek prostředků se dostala rychle do útlumu a stavební práce byly na necelých deset let zastaveny. Díky tomu ale vzniknul prostor k přepracování původního projektu. Nově bylo rozhodnuto, že do podzemí Jeseníků budou nainstalovány reverzní soustrojí o výkonu 2 x 325 MW. To pro představu desetina výkonu, který spotřebuje ČR v létě.

Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE 

Stavba byla obnovena v roce 1987. Během budování se vylámalo 290 tisíc kubíků horniny, přemístilo se celkem 3 100 000 kubíků zeminy a sypaniny. Spotřeba betonu dosáhla 175 tisíc kubíků. Původně se předpokládalo, že dílo bude dokončeno v roce 1994. Při zkouškách však došlo k vážné havárii turbíny a tato událost spuštění elektrárny dílo o dva roky pozdržela.

Většina objektů vlastního provozu je ukryta v podzemí

Přestože stavba byla velkým zásahem do jesenické krajiny, samotná elektrárna byla vybudována co nejšetrněji. Většina objektů vlastního provozu je ukryta v podzemí. V úbočí hory byla vyhloubena umělá jeskyně o velikosti několika fotbalových hřišť kde je ukryta strojovna, technologické zázemí a většina provozních prostorů. Také přivaděč, vedoucí vodu k horní nádrži je ukryt pod zemí. Samotná horní nádrž je doslova unikátní dílo. Její délka přes 700 m šířka 300 metrů a hloubka 30 metrů je sama o sobě ohromující. Představíme-li si, že toto dílo vzniklo v místech, kde panuje zima osm měsíců v roce, nelze se divit, že turisté považují tuto stavbu za jednu z nejpozoruhodnějších u nás.

Obdivuhodné jsou i její technické parametry. Instalovaný celkový výkon 650 MW staví zdejší elektrárnu mezi největší v Evropě. Tvoří ji dvě nádrže, propojené soustavou dvou potrubí o průměru 3,6 metru. Oba přivaděče směřují z horní nádrže ke dvěma Francisovým turbínám a každý z nich měří 1500 metrů. Horní nádrž pojme až 2720 metrů krychlových vody.

Nejdůležitější je ale funkce elektrárny pro rozvodnou soustavu. Zejména v době masívního nástupu alternativních zdrojů elektrické energie je soustava schopna regulovat náhlé výpadky těchto zdrojů nebo naopak uchovávat přebytek energie, která je těmito zdroji vyrobena. Zajišťuje však také stabilizaci sítě i při haváriích v tradičních elektrárnách kdy je potřeba rychle reagovat na náhlé odstávky velkých producentů proudu.

Elektrárnu Dlouhé Stráně lze navštívit v rámci exkurzí, které je ale nutné domluvit si předem. Zájem totiž výrazně převyšuje kapacitu. Horní nádrž elektrárny, ze které je mimochodem úchvatný výhled nejen do údolí, ale také na velkou část hřebene Jeseníků a navíc Králického Sněžníku, lze navštívit jak pěšky, tak i na kole. Od roku 2010 jezdí na nedaleký vrchol Medvědí hory lanovka, která návštěvu umožňuje i méně zdatnějším turistům.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.