Elektrárna v Háji u Třeštiny byla průkopníkem techniky i architektury

9. září 2023

Řeka Morava byla od nejstarších dob hybnou silou mnoha zařízení. Byly to zejména mlýny, které pomáhaly lidem z okolí zpracovat zemědělskou produkci. Jeden takový stával také nedaleko obce Třeština, v malé osadě jménem Háj. A přesto, že se jedná jen o pár domů kolem řeky, do historie se toto místo zapsalo neopakovatelným příběhem.

Mlýn v osadě Háj u Třeštiny je poprvé zmiňován již ve 13. století. Jeho majitelé se během věků často střídali až do sedmdesátých let století osmnáctého, kdy mlýn kupuje rodina Plháků. Syn nabyvatele mlýna, Hubert Plhák, vstupuje do dějin v devadesátých letech předminulého století, jako muž moudrý a pokrokový. Nejenže pracuje na zefektivnění mlynářského provozu, ale již v roce 1894 instaluje na hřídel vodního kola první dynamo a mlýn se rozsvěcuje elektrickým světlem.

Další rozvoj sice přetrhne katastrofální požár, ale již v roce 1901 mlýn nejenže opět stojí, ale navíc z něj vedou dráty do nedaleké Třeštiny.  O hodové neděli mlynář zapíná vypínač a v obci se rozsvěcují první žárovky a roztáčejí první elektrické motory. Tak Třeština vstupuje do dějin jako elektrifikovaná obec ještě dávno před tím, než tato vymoženost přichází do okolních měst.

Do roku 1919 už voda z Moravy v Háji roztáčí generátory k výrobě elektřiny pro dalších více než třicet měst a obcí střední Moravy. Hubert Plhák buduje další vodní díla a prodej proudu se stává významnou součástí rodinného rozpočtu. Po vzniku Československé republiky se elektrárna v Háji stává veřejnou stavbou a rodina Plhákova má smělé plány na další výstavbu a rozvoj.

Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE 

V té chvíli vstupují na scénu nejen synové Huberta Plháka, Karel a Radomír, ale také Karlova budoucí manželka - Ellen Hervertová. Pozoruhodná žena má nejužší kontakty s lidmi kolem pražského Hradu, ale také mnoho přátel v uměleckém světě. Proto, když se rozhodne o stavbě nové elektrárny a rodinného domu v Háji, oslovuje Ellen špičkové architekty své doby.

Na doporučení Jana Kotěry se do Háje vydávají mladí projektanti z jeho kanceláře - Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek a společně projektují nejen unikátní stavbu hydroelektrárny včetně nového náhonu, ale také skvěle propracovanou rodinou vilu v jejím těsném sousedství. Stavba je dokončena v roce 1922 a od té doby je soubor staveb v Háji považován za jednu z nezdařilejších moderních realizací na Moravě.

Nové zařízení funguje skvěle, o elektřinu i mlynářské práce je stále větší zájem, takže se zdá, že rodinu pevně usazenou v Háji nemůže nic ohrozit. Opak je pravdou. Proklamované české myšlení nejprve Karlu Plhákovi neodpustí nacisté, kteří jej zavírají v šumperské Robotárně a později ani komunisté, kteří jej opět internují.

Z kriminálu se vrací s podlomeným zdravím, elektrárnu znárodňují a dům, který je příliš velký pro stárnoucí nemocné manžele raději prodávají sami. Karel Plhák umírá v roce 1973 a Ellen v roce 1991. Oba téměř zapomenuti svým okolím. A tak se už nikdo z nich nedožil toho, jak dílo jejich rodu získává označení národní kulturní památka, ani toho jak se stalo součástí většiny učebnic o architektuře či historii střední Moravy.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023

Kalendář Českého rozhlasu Olomouc 2023: Elektrárna v Háji u Třeštiny byla průkopníkem techniky i architektury
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.