Farní kostel sv. Havla v Dřevohosticích vznikl přebudováním bratrské modlitebny

Historie Dřevohostic sahá až za rok 1326, kdy jsou poprvé zmíněny v listinách. Už od nejstarších dob v obci býval kostel. Ten prapůvodní stával uprostřed náměstí, ale o moc více informací o něm nemáme. Snad jen to, že v roce 1676 vyhořel. Patrně byl ještě opraven, nicméně jeho existence se blížila ke konci a v roce 1771 byl stržen a dnes po něm nejsou na náměstí žádné stopy.  

Dnešní farní kostel sv. Havla má své počátky v době reformační. V 16. století, za vlády Žerotínů na zdejším zámku, bylo město významnou základnou Jednoty bratrské. Ta postavila v městečku zvonici, měla tu hřbitov a dokonce školu, která byla nejstarší bratrskou školou na Moravě, neboť byla založena již roku 1561.

Farní kostel sv. Havla s jednotou bratrskou souvisí. Původně totiž sloužil právě jako sborový dům k modlitbám věřících. První zmínky o něm pocházejí z roku 1570, kdy se začal budovat a jeho dokončení je popisováno o devět let později. Mimochodem na hřebenu střechy současného kostela je dosud vidět větrníček s písmeny JBA a letopočtem 1579. Někteří historikové se na základě tohoto piktogramu domnívají, že základní kámen ke stavbě bratrského sboru položil přerovský rodák a biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav Apterix, jak se psával podle jména své matky rozené Bezperové.

Po třicetileté válce vyhnala rekatolizace české bratry do exilu a dům zůstal stát. Když vyhořel zdejší katolický kostel a synagoga, bylo rozhodnuto, že původní modlitebna po přestavbě poslouží lépe. V roce 1771 byla dokončena barokní přestavba kostela. A místní si dali záležet.

Průčelí kostela zkrášlily rizality a nad ním se vypínající vysoká hodinová hranolová věž. A stejně tak nešetřili ani na vnitřní výzdobě. Oltářní obrazy pocházejí z palety barokního jezuitského malíře Ignáce Raaba. I o dost později pořízený nástropní obraz sv. Havla je dílem další významné osobnosti moravského malířství, brněnského rodáka, akademického malíře Jano Köhlera. Kostel má i poměrně mladé varhany, pořízené v roce 1949 z Krnova. Bohužel nahlédnout do interiéru se dá jen zřídka, povětšinou v době mší.

Zajímavá je také nedaleké budova fary. I ta je původně bratrskou stavbou. Právě zde se v čeledníku nacházela již zmíněná nejstarší dřevohostická škola. Před farou stojí Mariánský sloup z roku 1768. Jeho sokl je zdoben reliéfním výjevem Adama a Evy, stojících před stromem Poznání.  

Zatímco všechny doposud zmíněné stavby dostaly po přestavbách barokní podobu, o kousek výše se setkáme s ryzí renesancí. Pětadvacet metrů vysoká bratrská zvonice pamatuje slávu zdejšího sboru. Původně zvonice nesla čtyři zvony, z nichž se ale bohužel po různých rekvíracích nepodařilo zachovat ani jeden. Dnešní dva zvony pocházejí až z roku 1721 a menší umíráček pak z roku 1921.

Stáří věže nelze přesně určit. Patrně byla budována někdy kolem roku 1521, ze kdy se zachovala zpráva, že obyvatelé nedalekých Nahošovic odmítli robotovat na její výstavbě. U věže pak stojí barokní socha sv. Rozálie, ochránkyně proti nakažlivým nemocem. Ta pochází z 18. století.

Pod věží bývala hrobka dřevohostických pánů bratrského vyznání. Kolem se pak v letech 1590 - 1640 rozprostíral českobratrský hřbitov, obehnaný cihelnou zídkou. Byli zde pochovávání poddaní bratrského vyznání, ale i významné osobnosti. Například další Pavel Jessenius českobratrský biskup, který zemřel v nedalekém Bezuchově.