Horní Loděnice byla vesnicí uhlířů a havířů, o kterou se soudili mniši s pány Šternberka

Samotnou vesnici ale kromě dřeva proslavilo spíše železo. Již od středověku zde fungovaly železnorudné doly, a to dokonce i přímo uprostřed dnešní vesnice. V roce 1296 je osada Loděnice poprvé zmíněna jako příslušná ke šternberskému kostelu. Prvními osadníky sice mohli být dřevaři a uhlíři, kteří se usadili kolem zemské stezky, která vedla podél Trusovického potoka směrem do Slezska, velmi brzy se tady ale objevují havíři. Ti pocházeli zejména z německých zemí, a tak již v první polovině 15. století má obec přídomek nejen Horní, ale také Německá Loděnice.

V počátcích obce se o její pozemky soudili mniši z kláštera Hradisko se šternberskou vrchností. Od roku 1407 je obec natrvalo součástí šternberského dominia. Vesnice pomalu získávala na významu. Jsou zde zprávy o rychtě a od roku 1550 také o faře a kostelu, patrně dřevěném. Obojí bylo ve správě luterských pastorů.

Fara zde existovala až do roku 1665, kdy se plně projevily důsledky protireformace a vyhnání protestantských kněží, s nimiž farnost zaniká. Je přerušena také těžba a obec velmi postihuje třicetiletá válka. Dá se předpokládat, že díky stezce, která přes obec procházela, pendlovaly obcí pravidelně bojůvky jak císařské, tak i protestantské ze Švédska, Dánska a jiných zemí.

Až v 70. letech 17. století se začíná blýskat na lepší časy. Je obnovena těžba ve zdejších dolech, kostelík, stále ještě dřevěný byl rozšířen a dojížděl sem kněz z Moravského Berouna. Období bez válečného konfliktu však netrvalo ani sto let. Už v roce 1741 procházejí vesnicí opět Prusové a v roce 1758 je kousek odsud svedena slavná bitva u Domašova.

Vznik osady Nové Dvorce

To už do obce dorazil pokrok. Právě tudy byla vedena nová poštovní silnice, jejíž stavba byla zahájena v roce 1752. A také zde už stál nový kostel, který byl postaven v roce 1756. Farnost, stále jen pobočná, zde byla ustanovena až v roce 1784. Nový farář hned inicioval opětovnou přestavbu kostela a jeho zasvěcení sv. Izidoru. A tak se opět budovalo a stavělo. S novým knězem přišlo do obce i školství a bylo zahájeno podomní vyučování. Obec získává nové pozemky rozparcelováním panského dvora a vzniká osada Nové Dvorce, která stojí při silnici ke Šternberku a bývala dokonce samostatnou obcí.

Na konci 18. století je vybudována císařská silnice ze Šternberka na Opavu a Horní Loděnice se stává důležitou osadou na dopravní tepně, v roce 1844 je vybudována i nová odbočka do Bruntálu. Jak význam obce roste, získává v roce 1843 zpět i vlastní faru.

Dolování rud s přestávkami sice pokračuje, ale objevují se i první problémy. V roce 1858 musel být uzavřen zdejší kostel, protože mu díky poddolování hrozí zřícení. Podobně je na tom i stará budova fary. V roce 1865 staví věřící faru zcela novou, kostel se jim však stěhovat nechtělo, a tak je v roce 1887, kdy už byla těžba rud v obci navždy zastavena, zcela přestavěli.

Německá Loděnice přestává být německou po druhé světové válce, kdy je odsunuta většina starousedlíků. Dosídlenců z vnitrozemí je ale mnohem méně, a tak v roce 1979 se Horní Loděnice, stává součástí Šternberka. Dnes už je opět samostatná a načervenalý kostel vítá všechny, kdo obcí projíždějí, a láká k procházkám po místních památkách i do okolí, které stojí za vidění.