Hrad Rychleby
Račí údolí je krásným, dlouhým, lesnatým žlebem račího potoka, který ústí do Slezské Hané asi kilometr před vjezdem do Javorníka.
Kdysi to byla vyhledávaná lokalita turistů a ještě dříve důležitá zemská stezka vedoucí do nedalekého Kladska. A tak se není co divit, že právě zde byl postaven ochranný hrad, jehož historie je nám ale dnes zahalena tajemstvím natolik, že neznáme ani jeho jméno. Podle pohoří, ve kterém leží mu historikové dali jméno Rychleby, německy Reichenstein.
Hrad najdeme na vysokém ostrohu vycházejícím z Přilbového vrchu asi dva kilometry od počátku údolí. Dostaneme se sem jak cestou kolem Račího potoka, tak i po značených stezkách přímo z Javorníka po hřebeni kopce. Na elipsovitém návrší dnes najdeme zbytky zdí, pozůstatky dvou válcových věží a další ruiny. Značná část z nich ale není původní. V roce 1910 totiž turisté z Javorníka přebudovali část ruin podle svých představ, takže z hlídkové věže se stala vyhlídková plošina a hlavní věž, tzv. bergfrýd, byl zcela přebudován. Kromě toho najdeme na západě před hradbami nepatrné zbytky dalších dvou staveb, které se už evidentně do opevněného areálu nevlezly.
O historii zdejšího hradu nevíme vůbec nic, dokonce ani to, kdy byl postaven. Při průzkumech v minulosti byla na hradě nalezen erb s rybou, podle nějž hrad tehdejší badatelé připisovali rodu Glubošů z Kladska. Ten je připomínán ve 12. století na hradě Karpenstein. Právě za tento hrad byly Rychleby považovány.
Současní historikové se ale k této myšlence nepřiklánějí. Vycházejí z podoby hradu, která odpovídá spíše druhé polovině 13. století. Nevíme tedy kdo hrad zbudoval a ni kdo jej obýval. Zpráva o tom, že olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo počátkem 16. století vypravil proti hradu, ovládanému rytířskými lapky, silné vojsko, které jej dobylo a zbořilo dnes už nic neříká, neboť písař nebyl v lokaci hradu přesnější. Spíše se dá předpokládat, že stejně jako jiné hrady v okolí byly i Rychleby na přelomu 15. a 16. století opuštěny. Důvodem mohla být odlehlá poloha a celkově nepohodlné místo k bydlení. Od té doby hrad chátral.
Při romantické úpravě zřícenin na počátku 20. století, bylo nalezeno velké množství předmětů denní potřeby, z nichž větší část se však ztratila. Ke zvláštnostem náleží tzv. destičková zbroj ze 14. století, groš z doby Jana Lucemburského a další předměty, které potvrzují, že hrad byl obydlen ještě v 15. století
Hrad sloužil k ochraně cesty, která vedla údolím do Kladska. Pozoruhodné je, že ale v údolí najdeme ještě další dva opevněné objekty, tedy spíše to co z nich zbylo. První můžeme spíše tušit na ostrohu nad domem, který stojí přímo u vstupu do údolí. Prozradí nám jej i název turistického rozcestí – jmenuje se Tvrziště. V remízku nad domem najdeme nepatrné zbytky tvrze, která byla postavena patrně ve 13. století. Na rozcestníku je psáno, že k ochraně cesty vedoucí od hradu Rychleby do Javorníka. Zajímavé je, že přímo pod tvrzištěm najdeme zbytky důlního díla – štoly Melchior, která navazuje na starší dolování v této lokalitě, kde se odpradávna těžily olověné rudy.
Další hradníareál, evidentně zbudovaná ze dřeva a hlíny najdeme přímo naproti hradu Rychleby. Na mapách (pokud je zobrazen správně) jej jmenují Pustý zámek. Původní jméno hradu není známo. Podle odborníků je jasné, že opevnění zde bylo postaveno narychlo. Přitom stavba byla nesmírně pracná a pravděpodobně se na ní podílelo mnoho lidí. Snad ji inicioval biskup nebo dokonce zeměpán aby vybudoval dostatečnou protiváhu loupeživým obyvatelům hradu Rychleby. O dobytí a zániku původního hradu byl opuštěn i Pustý zámek a stejně jako Rychleby navždy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
