Hřbitov v Malé Morávce je procházkou po historii obce i hor

Nejstarší hřbitov v Malé Morávce patrně souvisí se stavbou prvního kostela. Ten byl ještě ve správě luterských pastorů, byl dřevěný a postavený byl v roce 1614. Moc si jej neužili, protože po Bílé hoře byl zdejší pastor vyhnán a s nástupem nové vrchnosti – Řádu německých rytířů, byl kostel rekatolizován. Dne 9. června roku 1655 olomoucký světící biskup Johann Govar zasvětil kostel Nejsvětější Trojici. Už tehdy kolem kostela existoval hřbitov obehnaný kamennou zdí.

Kostel ale chátral. Již ke konci 17. století byl jeho stav neutěšený a existoval projekt na jeho přestavbu. K té však nakonec došlo až v roce 1790, kdy už kostel věřícím málem padal na hlavu. Vše probíhalo za provozu, až nakonec musel být kostel uzavřen a urychleně dostavěn. V roce 1793 byl nový kostel konečně vysvěcen.

Kupodivu se nám dodnes zachovala dokonce památka na starý hřbitov. Břidlicový náhrobní kámen, který byl patrně při přestavbě vetknut do zdi nového chrámu, sice není datován, odborníci se domnívají, že je starší než kostel sám. Částečně zachovaná zůstala také část ohradní zdi hřbitova, vyzděná z lomového kamene a cihel. Do jeho areálu se vchází dvěma kovanými branami. Na rozdíl od mnoha jiných hřbitovů v původních německých vsích zde zůstala zachována i velká část náhrobků předválečných obyvatel Malé Morávky. Kamenné kříže zde mnohdy doplňují i litinové odlitky, které jsou dokladem původní železářské výroby v obci pod kostelem. V 19. století byla do dolní části hřbitova přistavěna márnice. Stavitelé ji vetknuli historizující podobu, která výtečně koresponduje s kostelem.

Tento náhrobní kámen pamatuje ještě starý kostel|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Jak už bylo zmíněno, na hřbitově najdeme mnohé pozoruhodné náhrobky. K nejhonosnějším patří hrob podnikatelské rodiny Olbrichů. Rod Olbrichů je v Malé Morávce poprvé výrazně zmíněn v roce 1789, kdy drátař Johan Olbrich odkoupil v obci slévárnu. Kromě ní zde provozoval hamr, lisoval lněný olej a chtěl zřídit i koželužnu. Po pěti letech přestavěl objekt na tažírnu drátů. Otcem vybudovaný podnik držel nadále Franz Olbrich, jehož rod je ze pohřběn.

Nápis na kříži u severní zdi prozrazuje, že zde také odpočívá profesor Friedrich Kolenati. Pražský rodák studoval na tamní univerzitě medicínu, osudem se mu však stala biologie a zoologie. Pobýval také na carské univerzitě v Petrohradu, s jejíž expedicí bádal po zajímavostech fauny a flóry na Kavkaze. Po návratu do Prahy se aktivně zapojil do revoluce roku 1848 a byl dokonce krátce vězněn.

Kostel Nejsvětější Trojice v Malé Morávce|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Ve stejném roce byl prohlášen řádným profesorem farmaceutické biologie, zoologie a krystalografie a krátce vyučoval. Následně učil i na pražské polytechnice. Poté odchází do Brna jako profesor přírodopisu na brněnskou průmyslovou školu. Při výzkumech v oblasti Pradědu v roce 1864 náhle zemřel. Tehdy pobýval u správkyně Ovčárny Rosalie Grohalové, která zde rovněž odpočívá od roku 1909.

V roce 1800 vytvořil v klasicistním slohu sochař Amando Strauss pro bratry Jana Kašpara a Karla Josefa Weissovy nejkrásnější náhrobek zdejšího hřbitova. Pískovcový jehlan připomíná drátařské a hamernické podnikatele, jejichž rod později proslul papírenským podnikáním.