Petrovy kameny nejsou jen místem sabatů, ale i velmi vzácným biotopem horské přírody

29. duben 2022

Petrovy kameny patří mezi mnohá skaliska, která vystupují z jesenických vrcholů. Díky procesům s údajnými čarodějnicemi získala právě tato skála špatnou pověst. Přitom patří mezi přírodně nejzajímavější lokality, které lze v Jeseníkách objevit.

Okolí sklaliska je významnou botanickou lokalito nejen v létě, ale i v jiných ročních obdobích

Petrovy kameny najdeme na severním okraji vrcholového plata druhé nejvyšší moravské hory Vysoké hole. Tvoří je metamorfované horniny, zejména kvarcity a fylity, z nichž drsné jesenické podmínky za tisíciletí vymodelovaly mohutný mrazový srub. Svou výškou kolem 7 metrů a šířkou asi 25 metrů se dnes tyčí nad sedlem mezi Vysokou Holí a Pradědem v nadmořské výšce 1438 metrů.

Ponuré skalní útvary byly odpradávna místem, kam lidová vyprávění směřovala různé psance a nečisté síly. Legendy tvrdí, že právě tady prý byl prastarý obětní oltář dávných pohanů. Jiná legenda, spojená se jménem skal tvrdí, že Sv. Petr zde v dávných dobách obracel na křesťanskou víru dávné Germány. Podle další legendy získaly prý kameny své jméno po kováři Petrovi, který zabil nenáviděného, tyranského sluhu Bélu, který sloužil pánu hradu Sovince a ukrýval se zde.

Od chaty Ovčárna vypadá skalisko Petrových kamenů mnohem mohutněji

Učitel, spisovatel a malíř Gustav Mikusch popsal také příběh údajného malíře Petra Hagenbacha, který se prý v klášteře ve Skleném zamiloval do jeptišky Cecílie, kterou unesl a před pronásledovateli se ukryl právě na Petrovy kameny. Sv. Petr mu prý, ač svatokrádežníkovi, kupodivu pomohl a dokonce umožnil jejich sňatek. Ani další sběratel pověstí Jeseníků Josef Lowag nemohl Petrovy kameny opomenout. Jeho sbírka pověstí se zmiňuje o Slovanu jménem Oclav a Germánu Petrovi, kteří prý, jako žáci moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, obraceli v horách divoké pohany na křesťanství. 

Možná právě díky dávným legendám získala skála svou čarodějnickou pověst. Hodně legend o Petrových kamenech spadá do období třicetileté války, případně těsně po ní. První čarodějnické procesy ve Slezsku začaly už v roce 1622 a pokračovaly až do začátku 18. století. Tato skála je už v jejich aktech zmiňována jako místo sabatů. Znovu se objevuje u procesů, které se rozhořely ve Velkých Losinách v roce 1678. Snad to souviselo s cestou přes sedlo ze Šumperska do Slezska, kudy odcházeli protestanté prchající před nucením změnit svou víru. Jisté to však není.

Přes Petrovy kameny a Vysokou holi probíhá nejen evropské rozvodí, ale i hranice Moravy a Slezska což potvrzují i hranečníky někdejších panství

Petrovy kameny jsou však hlavně přírodní lokalitou. Patří k nejchladnějším místům u nás, a tak již v dávných dobách sem přijížděli přírodovědci a bádali, co zde žije a roste. Nestorem výzkumu byl již v 19. století Dr. Fridrich Kolenati, který zde při výzkumech zemřel, což dodnes připomíná zde umístěná pamětní deska. I on zde spatřil společenstva rostlin a živočichů vysokohorských holí. Pozoruhodné jsou některé endemické druhy, které rostou pouze zde. Jsou zde také velmi vzácné druhy mechorostů a lišejníků. Na vzácné rostliny je navázán i hmyz a některé další drobné druhy živočichů

Kolem skály vedou i sjezdovky a vleky, ta nejbližší však byla zkrácena kvůli ochraně přírody

Petrovy kameny však patřily odpradávna i mezi turistické cíle a už před I. světovou válkou byly zdejší svahy také oblíbeným místem lyžařů. Bodejť by ne, když zde sněhová pokrývka často vydržela až do května. Po druhé světové válce zde vyrostlo několik vleků a sjezdovek. To však vedlo k poškozování vzácného biotopu, kterému nesvědčil ani vzrůstající nával turistů. Vzácné rostliny živořily už jen a několika málo nepřístupných místech a s faunou to bylo podobné. Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky tak v osmdesátých letech celou oblast uzavřela. Byla přeznačena turistická stezka a snížen i vlek, který sem vozil lyžaře. Přesto se sem snaží stále lidé dostat, a tak právě v okolí Petrových kamenů může člověk nejčastěji potkat strážce přírody, kteří právě zde jsou v ochraně oblasti skal a okolí naprosto nekompromisní. Ale stojí to za to. Zdejší příroda je opravdu unikátní a i když ji nemůžeme vidět, rozhodně ji můžeme ochránit jako zdroj biodiverzity zdejší křehké horské přírody.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...