Humenec najdeme kousek od centra Zábřeha. Výhledem zastíní i mnohem vyšší hory
Kopec Humenec se tyčí mezi samotným Zábřehem a jeho místní částí Skalička. Výška 332 metrů jej sice neřadí mezi velikány, rozhodně se však tento výběžek Zábřežské vrchoviny do údolí Moravské Sázavy řadí mezi vrcholky s parádním výhledem i zajímavou historií.
Německy se kopci původně říkalo Heinrichs. Překlad Jindřichův vrch však nevysvětluje původ tohoto jména. Odpradávna tudy vedla cesta k brodu přes Moravskou Sázavu, který byl na místě současného železničního mostu. Podél cesty byla v nejvyšším bodě postavena Boží muka. Jsou zachycena ještě na mapě z roku 1834, pak z dějin tohoto místa mizí.
Humenec je tvořen rulami částečně překrytými sprašovými sedimenty. Rula byla využívána jako stavební kámen, ale zejména jako kamenivo všech frakcí používané jako podkladový materiál při stavbě silnic a v menší míře i při stavbě železnice. Zdejší lom fungoval skoro sto let. Oficiálně byl otevřen až na počátku 20. století, ve skutečnosti se zde kámen v menším těžil již před tím. Podle dostupných dokumentů zábřežské farnosti již v 18. století poskytl tehdejší majitel panství Josef Schorsch von Marderfeld několik kamenů na stavbu kostela v Zábřehu. Posledním majitelem lomu byl majitel skaličského velkostatku Cyril Knob. Po válce jej provozovaly drobné provozovny a kolem roku 1989 byl uzavřen. V roce 1998 se zde naposledy těžilo pro potřeby oprav zdejších silnic po povodních.
Humenec je tvořen rulami částečně překrytými sprašovými sedimenty. Rula byla využívána jako stavební kámen, ale zejména jako kamenivo všech frakcí používané jako podkladový materiál při stavbě silnic a v menší míře i při stavbě železnice. Zdejší lom fungoval skoro sto let. Oficiálně byl otevřen až na počátku 20. století, ve skutečnosti se zde kámen v menším těžil již před tím. Podle dostupných dokumentů zábřežské farnosti již v 18. století poskytl tehdejší majitel panství Josef Schorsch von Marderfeld několik kamenů na stavbu kostela v Zábřehu. Posledním majitelem lomu byl majitel skaličského velkostatku Cyril Knob. Po válce jej provozovaly drobné provozovny a kolem roku 1989 byl uzavřen. V roce 1998 se zde naposledy těžilo pro potřeby oprav zdejších silnic po povodních.
V současné době zde nadšenci ve spolupráci s městem staví bikrosovou dráhu a lom je upravován i pro další volnočasové aktivity.
Další surovinou těženou v těsné blízkosti Rudolfova byly cihlářské hlíny, které využívala panská cihelna. Ta stávala v prostoru za zábřežským nádražím a hlínu těžila v oblasti dnešní ulice Pod Strání.
Nad lomem stojí klubovna skautského oddílu střediska Skalička. Skautský oddíl na Skaličce, stejně jako i na Rudolfově pod kopcem, existoval už po II. světové válce. Právě na Rudolfově vedl oddílů Kamzík, občanským jménem Miroslav Keprt. Právě on je jedním z iniciátorů obnovy skautingu na Skaličce na podzim roku 1967. Vzniklo zde hned několik oddílů a v roce 1968 se začíná se stavbou klubovny v lesíku na úbočí Humence nad lomem. Po roce 1969 jsou oddíly Junáka opět zakázány. Klubovnu však využívaly tábornické oddíly Skaláků a Žab. Po roce 1990 je středisko Skalička opět obnoveno a funguje dodnes.
Humenec byl odpradávna centrem zimních sportů. Sáňkovalo se zde a lyžovalo od nepaměti. Po roce 1990 část pozemků na Humenci skupuje od restituenta město. Plánovala se zde dokonce sjezdovka. V současnosti zde vzniká alej, ovocný sad a v plánu je výstavba menší vyhlídky. Právě výhled je z Humence naprosto neopakovatelný. Jako na dlani jsou zde Jeseníky, Rychlebské hory, masív Králického Sněžníku, Buková hora, Hrubý les, Zábřežská vrchovina i s vrchem Lázek. Kvidění je zde i celá niva Moravy a Moravské sázavy včetně Šumperka a okolních obcí. Za kotlinou se pak tyčí Hraběšická vrchovina s vrcholy Tři kameny, Trlina a Kamenný vrch.
Jako na dlani je zde i celé město Zábřeh. Ne náhodou většina pohlednic od konce 19. století zobrazuje město Zábřeh právě pohledem z vrcholu kopce Humenec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.