Jaké má být dětské oblečení do školy? Hlavně pohodlné a hygienicky nezávadné, nabádá fashion aktivistka
Návrat do školních lavic představuje pro školáky a studenty významnou událost, na kterou je třeba se ve všech směrech připravit. Výjimkou není výběr oblečení pro různé školní příležitosti. S olomouckou módní návrhářkou, stylistkou, pedagožkou a propagátorkou udržitelné módy Barborou Zuberovou jsme v Dobré radě nahlédli na široké téma školního oblečení.
Jaká kritéria by oblečení pro děti do školy mělo splňovat? Na prvním místě je to hygienická nezávadnost. A to neznamená pouze oblečení mít vyprané, čisté. Znamená to také mít oblečení z materiálů, které jsou pokud možno přírodní a neobsahují různé zdraví škodlivé látky.
Na ty si musíme dát pozor i v případě, že kupujeme oblečení barevné a zjistíme, že barva je nestabilní, například se otírá. Je to signál, že něco není v pořádku. A na kůži alergika takové oblečení nepatří už vůbec.
Oblečení ale hraje i další důležitou roli. Je to role sociální, protože zařazuje dítě do určité sociální skupiny, do určité bubliny. Může tak mít na psychiku dítěte opravdu velký vliv.
Co tedy děti a teenageři vlastně chtějí nosit? Co utváří jejich vkus? A co dělat, když rodina nedisponuje velkými finančními prostředky na oblečení? Proč mohou pozitivní roli sehrát second handy i skupinky maminek, které si dětské oblečení vyměňují?
Poslechněte si Dobrou radu s propagátorkou udržitelné módy Barborou Zuberovou.
Pořad Dobrá rada můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat a ptát se hostů každé úterý od 10:04.
Související
-
Abychom žili udržitelně, měli bychom si koupit tři textilní výrobky za rok, říká módní návrhářka
„Je důležité vytvořit si šatník třeba ze dvanácti kusů, se kterým si vystačíme na celou sezonu,“ zmiňuje stylistka, módní návrhářka, pedagožka a zastánkyně udržitelné módy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.