Karlov u Paseky byl první vesnicí Olomoucka, kam se jezdilo na lyže

8. únor 2019
Rybníček jako malovaný najdeme dodnes v centru obce
0:00
/
0:00

Karlov u Paseky leží na hraně náhorních plošin Nízkého Jeseníku mezi 624 metrů vysokým Karlovským vrchem a pobočnými vrcholy Vápenného vrchu, které dosahují nadmořské výšky kolem 615 metrů. Samotný střed obce leží asi o šedesát výškových metrů níže, Karlov má však přesto výrazně horský charakter.

I pro svou polohu v kopcích byla tato obec vysazena patrně později než vesnice dole v údolí. V roce 1417, zapsal Petr ze Sovince do zemských desek dar, který věnoval své manželce Kateřině. Podle něj ji od té doby přináleželo z jeho na podílu na panství se sídlem na hradě Sovinci 30 kop roční činže, které měla získat z výtěžku hospodaření v Pasece, Karlově, Křížově a na alodním dvoře v Křížově.

Tato první zmínka nám prozrazuje nejen existenci Karlova jako takového, ale i to, že byl založen na sovineckém panství. K tomu pak osada přináležela po celou dobu patrimoniální správy až do roku 1850.

Švédský kámen při cestě do Karlova je obestřen spoustou legend a pověstí

O vesnici mnoho písemných zpráv v nejstarších dob, není. Objevuje se v listinách ještě k roku 1492 a pak sporadicky v dalších letech. Všichni letopisci se shodují, že to byla vždy osada nevelká a poměrně chudá. Na počátku 17. století, ze kterého máme přece jen více zpráv o obci, zde podle urbáře žilo 19 osadníků. Původně byla obec osídlena českým obyvatelstvem, také se i v nejstarších dobách objevuje v listinách Karlov s česky psaným názvem. Ve zmíněném urbáři je mezi osadníky 12 s česky znějícími jmény a 7 se jmény německými. Rozloha pozemků, na kterých tehdy místní lidé hospodařili, byla rovněž malá. Pouze jeden z nich měl celý lán polí, tedy kolem 25 ha. Ostatní měli rozlohu pozemků ještě menší.

Kromě zemědělství zdejší lidé rovněž těžili dřevo, zpracovávali len, pracovali v břidlicových lomech a pomáhali si drobnými domácími výrobami. Na robotu pak docházeli do panského dvora v Křížově.

Krásně opravené domy slouží nejen pro rekreaci ale i pro bydlení

Po třicetileté válce a zejména na počátku 17. století se charakter obce změnil. Převaha nových osídlenců hovořících německy patrně donutila změnit jazyk i pro starousedlíky, a tak se už některá původně slovanská jména uvádějí v německy psané podobě. Také Karlov od té doby nese jméno Karlsdorf.

Po roce 1850 se obec stává samostatnou vesnicí v litovelském politickém okrese. To už v obci existuje škola, kam docházejí místní děti. Farním kostelem je pro místní chrám sv. Kunhuty v Pasece.

Počet obyvatel obce začíná pomalu klesat. Z 222 v polovině 19. století zde po roce 1925 žilo už jen 180 lidí. Následný odsun Němců pak obec vylidnil téměř zcela a její dosídlení se už nikdy úplně nezdařilo. I proto se Karlov stával stále více spíše rekreační obcí a byl v roce 1960 sloučen administrativně s Pasekou.

Karlov je také zocestím turistických tras a východiskem pro běžkaře

Přesto se tato obec stala jedním z průkopníků lyžování. Právě na severním svahu Karlovského vrchu byl v sedmdesátých letech 20. Století vybudován vůbec první lyžařský vlek v okrese Olomouc. Byl to klasický kotvičkový vlek na svahu dlouhém kolem 200 metrů, který stavěli lyžařští nadšenci, přesto se na něj tehdy stávaly v Karlově fronty.

Dnes už kotvičky nahradila přece jen modernější Poma. V Karlově se však lyžuje za vhodných sněhových podmínek i dnes. Často odsud vyrážejí na cesty po Nízkém Jeseníku i běžkaři. V létě se zde dá zase potkat mnoho jezdců na koních, které se staly symbolem Karlova. Původní domy byly opraveny a Karlov patří k nejmalebnější obce v okolí. I díky krásně spravené kapli sv. Antonína Paduánského v centru vesnice, která i díky místním nadšencům prošla v minulých letech rekonstrukcí.

Kaple sv. Antonína je po opravě ozdobou obce

Leží 15 km severně od Uničova v lesích mezi Pasekou a Sovincem. Název obce je v českém znění doložen z roku 1492. Karlov náležel vždy k Sovinci, jeho součástí byl až do zrušení poddanství. Byla to spíše horská, nijak bohatá vesnice. Před rokem 1749 bylo obyvatelstvo převážně české a po tomto roce se vesnice poněmčila. Karlov spadal do farní oblasti v Pasece. V roce 1850 byl jako samostatná obec začleněn do politického okresu Litovel, soudní okres Uničov. V roce 1909 do politického okresu Šternberk. Roku 1960 se stal místní částí obce Paseka a součástí okresu Olomouc.