Konický zámek ukrývá největší sbírku seker v Česku
Nedaleko centra Konice je k vidění malebný čtyřkřídlý barokní zámek, který navazuje na staletou tradici panských sídel. Kromě obřadní síně, základní umělecké školy, infocentra a části městského úřadu zde mohou návštěvníci najít také zachované dobové interiéry, po nichž vede krátká prohlídková trasa. Velkou atrakcí je ale zejména nedávno otevřené muzeum řemesel Konicka, jehož součástí je i největší sbírka seker v České republice.
Historie panského sídla v Konici sahá až do roku 1200, kdy je poprvé nepřímo zmiňováno v listinách. Jednalo se patrně o tvrz, která měla za úkol střežit obchodní stezku, která tudy procházela přes Drahanskou vrchovinu z Moravy do Čech. Později bylo sídlo mnohokrát přestavováno a jako centrum panství sloužilo na stejném místě i po vzniku města, které bylo vybudováno nad současným zámeckým areálem.
V roce 1699 panství koupil klášter Hradisko u Olomouce. Opat premonstrátského řádu Norbert Želecký z Počenic dává v letech 1702 - 1703 přestavět konický kostel a na místě zpustlé tvrze dává v roce 1705 vystavět barokní zámek jako letní rezidenci řádu. Za vlády Josefa II. byl v roce 1784 klášter Hradisko zrušen a zámek se stal součástí Náboženského fondu spravovaného státem. Zadlužený a zchátralý ho v roce 1825 zakoupil brněnský továrník Karel Příza, který provedl nákladné opravy a v roce 1830 se do Konice přestěhoval. Rod Přízů vlastnil panství až do roku 1945 kdy bylo znárodněno. Dnes je zámek v majetku města.
Kromě dochovaných historických interiérů je dnes velkým lákadlem pro turisty navštěvující konický zámek zejména zdejší muzeum řemesel Konicka. Řemesla mají v hornatém kraji kolem Konice staletou tradici. Toho si všimnuli i zakladatelé Klubu umění Konicka, který se zejména osobou dnešního správce zámku Pavla Šína, zasloužil o vznik expozice, která je představí. Vlastní sbírkovou prací, pomocí darů a zápůjček se klubu podařilo shromáždit obrovskou sbírku nářadí, nástrojů i strojů, které se na Konicku používaly. Kromě toho je součástí expozice také vybavení historických domácností jak venkovských, tak i městských. Lidové tradice připomínají ukázky krojů ale i výrobky umělecké povahy, které mají svůj původ ve zdejším kraji.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Asi největším lákadlem muzea je v současnosti sbírka seker, která byla v loňském roce oficiálně uznaná za největší v celé ČR. Sbírka vznikla vlastně náhodou při přípravě expozice tesařského cechu, kdy její tvůrce Pavel Šín oslovil veřejnost se žádostí o poskytnutí seker na výstavu. Sešlo se jich tolik, žetím vznikl základ zcela samostatné expozice. V ní najdeme kromě klasických seker na štípání dřeva různých velikostí, stáří a použitého designu i sekery zcela zvláštní. Nechybí tak nástroje na osekávání pískovce, sekery řeznické, tesařské teslice, sekery na vydlabávání dřevěných koryt a další unikáty. K těm patří samozřejmě i sekera katovská.
Pozoruhodná je exkurze do historie seker. Nejstarším exponátem je sekeromlat z doby kamenné. Jsou zde ale k vidění i modely pěstních klínů, které lze považovat za nejstarší předchůdce současných seker. Přímo v expozici pak jsou k vidění i „bojové“ sekery, z nichž asi nejzajímavější je vikingská válečná sekera.
Celý soubor seker se už dostal i do knihy rekordů. V loňském roce byla sbírka, v té době čítající 251 exponátů, zapsána do knihy českých rekordů, jako vůbec největší i nás. Do zámku i na expozici seker vás pozve i dnešní díl cyklu Česko, země neznámá.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
