Kostel, špitál, dělnická kolonie i nejvyšší kopec obce – za vše mohou štěpánovské železárny

17. červen 2023

Přímo u nádraží ve Štěpánově u Olomouce se nachází rozsáhlý průmyslový areál. V současné době patří armádě, znalci architektonických stylů by v jeho budovách však dozajista našly stopy průmyslové architektury poloviny 19. století. A skutečně, jedná se o někdejší štěpánovské železárny, které mají úzkou souvislost s podnikáním známé rodiny Kleinů, a které významně proměnily i přilehlou část původně zemědělské obce.

Podnikatelská rodina Kleinů se výrazně podílela na rozvoji železářství i na silničních a železničních stavbách v celé monarchii. Přestože výrobní základnou rodu byly železárny v dnešní Loučné nad Desnou a v Sobotíně pod Jeseníky, snažili se dostat co nejblíže k budované železnici Praha – Olomouc. Koupili tedy tři statky ve Štěpánově a už roku 1844 začali stavět.

Důvodem pro volbu Štěpánova však nebyla jen blízkost nově zbudované trati, ale také nedaleké železnorudné doly u Šternberka a v neposlední řadě i dostatek tvrdého dřeva na vytápění pecí, které rostlo v lesích Litovelského Pomoraví.

Františkova huť dostala své jméno po zakladateli železáren Franzovi Kleinovi. V roce 1849

Byla firma uvedena do provozu. Štěpánovská železárna zpracovávala železo až do roku 1913. Poté byla výroba přesměrována spíše na strojírenství. Firma zanikla ve třicátých letech a od té doby provozuje její někdejší prostory armáda.

Majitelé byli zdatnými budovateli

Za dobu existence železáren vybudovali jejich majitelé mnoho zajímavých staveb přímo v továrně i kolem ní. V samotném areálu jsou to hlavně dochované historické haly a budova ředitelství. Mimo areál pak stojí novogotický kostel sv. Barbory, který sloužil německy mluvícím zaměstnancům železáren. Byl vybudován přímo za peníze majitelů firmy v letech 1872-1875. Jeho novogotickou podobu mu dal významný vídeňský architekt Fridrich von Schmidt, který je mimochodem autorem mnoha pozoruhodných staveb nejen v Rakousku, ale například i schwarzenberské hrobky v Třeboni či úprav hradu Karlštejna v 19. století.

Železárny platily dokonce i kněze, který zde sloužil bohoslužby. Na konci II. světové války byl kostel poškozen dělostřelectvem, ale ještě opraven. V roce 1946 však byl odsvěcen a sloužil až do devadesátých let minulého století jako sklad. Dnes se zde konají koncerty a další kulturní akce.

Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE 

Kromě kostela však v okolí železáren vznikla ve druhé polovině 19. století celá nová čtvrť s dělnickými domky, které se zčásti dochovaly do současnosti. Ulice Hybešova a Štěpána Krejčího nabízí pozoruhodně zachovalou část této výstavby, která má dokonce statut Národní kulturní památky.

Pozoruhodné jsou však i další stavby, které tehdejší majitelé železáren budovali jako sociální zázemí svých zaměstnanců. Zmiňme například někdejší špitál, který dnes slouží jako mateřská škola.

Celá přilehlý proto působí v někdejší typické hanácké obci poněkud cize, přesto je krásnou ukázkou průmyslového stavitelství 19. A počátku 20. Století, kterých se zejména ve městech moc nezachovalo. Jen některé z těchto památek jsou dnes přístupné, ovšem i pouhá procházka kolem ledacos z těchto zákonitostí budování průmyslových areálů prozradí. A navíc, zdejší železárny rovněž měnily i podobu samotné krajiny. Zůstala po nich obrovská halda strusky, která je dodnes nejvyšším bodem obce a jednou z nejvyšších „hor“ v nivě řeky Moravy vůbec.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023

Spustit audio