Kostel sv. Tomáše v Bělé pod Pradědem navrhl žák slavného římského architekta
Bělá pod Pradědem je dnes jednou z největších obcí na Jesenicku. Důvodem je i to, že současná vesnice zahrnula pod svou správu hned několik původních horských obcí, které se rozkládaly v údolí řeky Bělé, prakticky od jejího pramene až ke katastru dnešního Jeseníku. I proto zde dnes najdeme dva kostely. Ke kostelu sv. Tomáše se musíme vypravit na hranici někdejší vesnice Dolní Domašov a sousedních Adolfovic.
Farní kostel sv. Tomáše, jednu z nejpozoruhodnějších památek baroka ve Slezsku, nepřehlédne nikdo, kdo se vydá autem z Jeseníku směrem na Bruntál či na Šumperk přes Červenohorské sedlo. Jeho historie sahá až do 18. století, samotná obec Domašov je však poprvé jmenována, stejně jako ostatní vesnice v údolí řeky, už k roku 1284.
Pak se objevuje v listinách ještě několikrát, ale k roku 1420 je označena za ves pustou. Další zprávy o Domašově se pak objevují až za 130 let, kdy ji opět založili, patrně osadníci ze sousedních Adolfovic. Součástí této obce totiž byl Domašov až do roku 1579, kdy v čele vesnice opět stanul šoltýs. Tím bylo jasně dáno najevo, že ves je opět samostatná.
Do roku 1730 byla obec přifařena do Jeseníku, což bylo do kostela pravdu hodně daleko Někdy na počátku 18. století se ovšem přihodilo v Domašově neštěstí. Při jednom z lovů v okolních lesích byl smrtelně postřelen jeden z honců, a protože do Jeseníku bylo daleko, kněz, který mu měl dát poslední pomazání, přijel pozdě. Vratislavský kanovník Karel Maxmilian von Fragstein a Nibsche na základě této události požádal o povolení zřízení samostatné farnosti a kostela v Domašově. Povolení bylo uděleno v roce 1726 a hned se začalo s výstavbou.
Stavby se ujal jezuitský stavitel Christoph Tausch. Byl to žák slavného římského stavitele a barokního malíře Andrey Pozza, který se proslavil i jako stavitel biskupského špitálu v Nyse. Stavitel Tausch navrhl opravdu velkorysou stavbu jednolodního chrámu s presbytářem. Jeho strop zdobí nástropní malba od malíře Josefa Klemmera z Javorníku. Oltář je kopií vratislavského oltáře kaple panny Marie, byť jeho původní obraz se nedochoval. Hlavní loď je zaklenuta valenou klenbou a je ukončena širokým kůrem s varhanami. Najdeme zde boční oltáře, bohatě zdobenou mramorová křtitelnici a další zajímavou výzdobu.
Nad vchodem do kostela se tyčí třípatrová hranolovitá věž s malými s malými ozdobnými dřevěnými okny, ukončená cibulovitou lucernou, pozlacenou makovicí a křížem. Ve zvonicovém patře jsou vsazeny ciferníky věžních hodin a vzácný zvon věnovaný právě Karlem Maxmilianem von Fragsteinem.
Dne 8. října 1730 byl hotový kostel zasvěcen svatému Tomáši Apoštolovi. Je to jediné zasvěcení kostela na Jesenicku patronovi vybranému podle jména obce, neboť ta se v době stavby chrámu nazývala Thomasdorf. Od té doby se sice kolem něj mnoho změnilo, monumentální stavba zde však stojí dodnes a je ozdobou celé vesnice. A je to i dobrý orientační bod při pohledu z hor do údolí. Kostel se tyčí jako maják a označuje místo, kde končí Dolní Domašov a začínají Adofovice. Ne, že by to bylo důležité, ale je v tom alespoň jasno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
