Kostel svatého Kříže v Javorníku patří k nejstarším ve Slezsku. Stál dříve než javornický hrad
Javornický hřbitovní kostel sv. Kříže patří k nejstarším sakrálním stavbám Slezska. Je to fascinující kombinace románského a gotického stavitelství pocházející z dob samotného počátku osídlení města.
Počátky kostela sahají pravděpodobně do poloviny 13. století. V té době podle odborníků stávala na blízkém návrší opevněná stavba, jakási tvrz nebo hradiště. Byla stejně jako kostel starší než samotné město a zámek Jánský vrch a je důkazem nejstarší, vesnické zástavby dnešního Javorníka.
Dá se předpokládat, že svatostánek založil tehdejší držitel tvrze, o němž však nemáme dochované žádné zprávy. Existuje nicméně zpráva o slovanském šlechtici Vrocivojovi, který měl po mongolském vpádu kolonizovat území dnešního Javornicka. A tak zde vznikají první obce, mezi nimi i Javorník, a v nich později i první kostely. Kromě javornického stály prý podobné chrámy také v Bernarticích či v Bílém Potoku.
O starobylosti kostela svědčí už zmíněný stavební sloh. Přesto i kostel sv. Kříže prošel v minulosti mnoha úpravami. Nejstarší přestavba souvisela patrně se zničením chrámu za husitských bouří. Nájezd husitů na tomto území je zaznamenán v roce 1428, kdy byla zničena i nedaleká tvrz. Po opravě prý byl kostel zasvěcen sv. Heleně a sv. Barboře.
K další rekonstrukci kostela došlo na konci 16. století. V roce 1582 byl obnoven krov a o tři roky později obvodová zeď hřbitova. Pouze hřbitovním kostelem se tento původně farní chrám stal v roce 1723, kdy byl ve městě vysvěcen nový kostel. I díky tomu se zachovaly některé jeho původní prvky. Jako filiální chrám totiž nebyl stavebně tak exponovaným místem. Poslední velká oprava proběhla ve druhé polovině 19. století a na ni navázala rekonstrukce, která skončila teprve nedávno.
Od 16. století se pohřbívalo přímo v kostele
Pohřby v kostele a jeho okolí probíhaly patrně od nejstarších dob. Archeologický průzkum prokázal, že již minimálně v 16. století se pohřbívalo přímo uvnitř chrámu. Dokládají to také některé dochované náhrobní desky umístěné dnes druhotně na vnější fasádě kostela.
Mnohem složitější je to s historií farnosti. V roce 1290 je uvedeno v listinách, že k javornické faře patřily dva lány. Farnost je zde zmiňována ještě na počátku 14. století a pak o ní všechny zprávy mizí. Teprve k roku 1528 je v listinách jmenován farář Šimon Dirško.
Farnost nebyla velká. Kromě chrámu v Javorníku vsi byl ještě filiální kostelík v Bílém Potoce a pak také dřevěný svatostánek v Javorníku městě, který bývá připisován zasvěcením sv. Valentýnu. Na počátku 18. století se farář Gottfried Josef Lorenz postaral o stavbu kostela a nové fary přímo ve městě Javorníku a kostel se stal pouze hřbitovním chrámem.
Při stavbě nového farního kostela se dokonce uvažovalo o zboření toho starého, nakonec však kostel dostal důstojné místo v centru města a starý kostelík se dochoval do dnešních dnů. Je to půvabná stavba, zejména když si uvědomíme, že je to místo, kudy kráčely nejstarší dějiny zdejšího kraje. Valouny ve zdivu prozrazují geologickou minulost Javornicka, v mnoha případech jedná o souvky zavlečené sem severským ledovcem. A když se člověk s mírnou znalostí místních dějin vydá pátrat na hřbitov, který dnes kostel obklopuje, najde jména mnoha zajímavých osobností, které byly hybateli zdejšího života minimálně v posledních třech staletích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
