Laškovský zámek hostil císaře i pytle s cukrem
Laškovský zámek je dominantou celé obce. A také jejím správním centrem, neboť dnes v zámku sídlí obecní úřad. Kdysi byl ale zámek centrem zdejšího panství, a to patrně už velmi dávno, kdy současnému zámku předcházela existence tvrze.
V roce 1350 se objevuje Beneš z Laškova v zápise v zemských deskách jako ten, který vyměnil půl lán ve Voděradech s Ješkem z Boskovic za mlýn v Opatovicích. To nám rovněž prozrazuje, že Beneš byl vladykou z rodu Opatovických. Zboží držel se svým bratrem Bohuslavem a právě jeho potomci se pak objevují jako držitelé laškovského panství ještě na počátku 15. století. Jak však ukazují další zápisy, laškovské zboží bylo tehdy rozděleno mezi více vlastníků.
Vzhledem k rozdrobení vlastnických podílů je dost nepravděpodobné, že by laškovští zemané měli v obci nějaké sídlo už na počátku 15. století.
Tehdy Beneš II. z Laškova vykupuje všechny díly, které kdo vlastnil ve vesnici s výjimkou toho, který držel klášter Augustiniánů z Olomouce. Beneš II. z Laškova byl významný muž, neboť zastával funkci olomouckého podkomořího. A právě jeho zásluhou byla patrně v obci vystavěna tvrz. Zprávy o ní však máme až z doby po jeho smrti, kdy byl jejím držitelem jeho vnuk Václav. Výslovně je tedy panské sídlo v Laškově zmíněno až v roce 1493.
Potomci prvních pánů z Laškova se psali po babičce ze Švábenic a později tvrz převzal rod pánů z Kokor. Ti po sobě zanechali zajímavou památku, ovšem ne na samotném zámku, nýbrž na kostele, kde je pamětní deska založení kostela z roku 1612. Je zde zmíněno, že o stavbu se zasloužil Bohuš Kokorský z Kokor a na Laškově. Kromě toho Kokorští ale i švábeničtí pracovali i na zlepšení podoby tvrze, kterou přestavovali nejprve ve stylu vrcholné gotiky a později i renesance.
I když kokorští byli katolíky, sympatizovali se stavovským odbojem a po roce 1624 bylo jejich panství prodáno. Třicetiletá válka jinak úspěšné dominium hodně zdevastovala, a tak panství opět měnilo majitele, až jej v roce 1683 koupil klášter Augustiniánů u Všech Svatých na olomouckém předhradí. Augustiniáni vytvořili z Laškova střed rozsáhlého panství a připojili k němu ještě Budětsko, Lešany, Pěnčín, Rakovou, grunty ve Vrbátkách a Štětovicích. V roce 1693 byla tvrz přestavěna v barokní čtyřkřídlý zámek, který kromě správy panství sloužil také jako letní rezidence.
V roce 1784 byl Augustiniánský řád zrušen a celé panství bylo zapsáno náboženskému fondu. Ten jej spravoval až do roku 1825, kdy jej koupil František Jan Kollarz z Lomničky. Říká se o něm, že pocházel z řeznického rodu, který zbohatl za napoleonských válek tak, že si mohl dovolit koupit panství. Byl skutečně dobrým hospodářem a za jeho držení, i za jeho potomků panství vzkvétalo. Jeho syn Karel Jaroslav Kollarz zámek opravil, zmodernizoval, a snad i díky tomu dal jeho pohostinství před Náměští či Čechami pod Kosířem přednost císař František Josef I., který se zde ubytoval při příležitosti polních manévrů C. a K. armády nedaleko Konice. Na tuto návštěvu z roku 1887 upomíná pamětní deska umístěná na nádvoří zámku, která připomíná, že za poskytnuté pohostinství udělil císař majiteli zámku šlechtický titul s přídomkem z Laškova a Lešan.
Kollarzové zámek využívali až do roku 1918, kdy jej koupil cukrovar v Drahanovicích. Prý jej chtěl i zbořit, ale nakonec zámek sloužil jako sklady. Po válce se stal majetkem obce a po opravě slouží samosprávě dodnes. Kolem je krásný park se vzácnými stromy a samotný zámek dodnes nese stopy snad všech stavebních slohů, kterými prošel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
