Lázek je hora s pohnutou historií
Známá severomoravská hora Lázek (paradoxně dnes ležící již ve východních Čechách), patří do jablonského výběžku Orlických hor. Nadmořská výška hory je 714 metrů a zejména její poloha umožňují nádherný výhled jak na moravskou tak i na českou stranu masívu.
Tento výhled dal také v minulosti závdavek k mnoha pojmenováním. Názvy jako Hlásek, Hláska pochází již z pradávna. V minulém století byly používány názvy jako Strážný vrch či hora, Strážná, případně německý název Wachsberk či Wachberk.
Zajímavé je že se v historii objevuje i název Na piketě, který zřejmě vychází z francouzského „le piquet! - vojenská hlídka, který má původ za sedmileté války, kdy nedaleko tábořil císařský generál Laudon se svou posádkou. Dnešní název Lázek však není zkrácením původních pojmenování, nýbrž vyjádřením vzniku okolních polí, které vznikly vypálením lesů a nazývají se lazy.
Hora Lázek byla stráží zemské hranice nejen v dávné minulosti. Stala se i součástí české hráze proti germanizaci okolního kraje. Cotkytelská šíje, ke které Lázek, patří tvořila spojující koridor mezi českými osídleními v Čechách a na Moravě.
To nebylo příliš po chuti zejména zábřežskému germanizátoru Hermannu Brassovi, který se snažil tyto české Thermophyly, jak byla cotkytelská šíje rovněž nazývána, rozdělit a spojit tak velkou německou oblast Hřebečska se Sudetami. V roce 1886 byla díky Brassově snaze otevřena v blízkém českém Janoušově německá škola. Ani tento záměr však nevyšel. O deset let později otvírá ústřední matice školská v Janoušově českou školu, a tak cotkytelská šíje zůstala i nadále českou oblastí.
Na druhou stranu je nutné poznamenat, že život na této hraniční výspě nebyl nijak lehký. Mnozí horalé podlehli svodům a odstěhovali se do měst či úrodnějších oblastí. Naopak po staletí budované hospodářství německého obyvatelstva, které horské oblasti dobře znalo, v něm dokázalo velmi dobře prosperovat.
K propagaci Lázku nemalou měrou přispěla Národní jednota v Olomouci. Protože život horalů zde byl skutečně velmi těžký, propagovaly místní spolky oblast Lázku jako turistickou oblast. Skutečně měli co nabídnout, neboť jak cesta ze Zábřeha, případně Hoštejna, je dodnes jednou z nejromantičtějších v širokém okolí.
Národní jednota v Olomouci tedy v roce 1905 zakoupila vrchol Lázku o výměře 2,16 ha. V roce 1908 sem z iniciativy cotkytelského nadučitele Josefa Klimeše byla navezena čtyřmetrová mohyla, jednak pro lepší výhled, ale také pro uctění památky básníka Svatopluka Čecha. Na mohylu vedla točitá cesta a do jejího boku byla zasazena mramorová deska s nápisem "Pěvci svobody Svatopluku Čechovi" a okolí osázeno lípami a jeřáby. Lidská zloba však nedala pamětní desce dlouhého trvání a 15. srpna 1910 lanškrounští a šumvaldští Němci desku rozbili a stromy vyvrátili.
O několik let později, v roce 1912 zde vznikla první česká rozhledna na severní Moravě. Postavil ji zábřežský stavitel Lubomír Lolek. Měřila 15 metrů. Její otevření 28. června 1912 se stalo českou národní manifestací. Dřevěná konstrukce rozhledny však nemohla dlouho odolat povětrnostním vlivům. V roce 1918 již hrozila sesutím, a tak byla na podzim za 780 Kč prodána.
Lázek se po vzniku ČSR stává stále častěji cílem turistických i školních výprav. Proto se zodpovědní obyvatelé z okolí rozhodli vybudovat na vrcholu horskou chatu s rozhlednou. V roce 1930 se vrchol Lázku stává majetkem Klubu českých turistů v Zábřehu. Již v roce 1933 je nákladem 65 tisíc korun dokončena dnešní chata s dvacet metrů vysokou rozhlednou. Její součástí byl nejen bufet, ale také turistická ubytovna. Pod záštitou městské rady v Zábřehu byla chata otevřena 13. srpna 1933 za účasti téměř 2000 lidí. Po berním tajemníku Františku Reichlovi ze Zábřeha a nadšeném průkopníku turistického hnutí dostala chata název Reichlova.
Za II. světové války se stala chata majetkem říše a nájemcem byl Otto Weber z Lanškrouna. Zasloužil se o to, že zde za pomoci zajatých Angličanů byla postavena nová cesta, sjízdná pro auta. Za okupace byl Lázek svědkem popravy tří vlastenců v roce 1944. Na jejich památku zde stojí pomník.
Po osvobození se chata stala na pár let opět majetkem KČST. Po roce 1948 však byla "znárodněna" a jejím majitelem se na dlouhou dobu stalo ministerstvo školství. Po roce 1990 byla navrácena Klubu českých turistů, který ji následně prodal soukromému vlastníkovi. Po mnoha peripetiích je v současnosti rozhledna opět po dlouhé době otevřena pro veřejnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
