Lenka Chalupová: Liščí tanec aneb Vražedné kapitoly z rodinné historie

Vyprávění Lenky Chalupové jsou především sondou do rodinných vztahů, znovuotevíráním skrytých ran a utajených příběhů. Ani zločin se přece neodehrává ve vzduchoprázdnu, i pachatel má či měl rodinu a pohybuje se v nějaké societě. Taky proto si Lenka Chalupová občas odskočí rovnou ke společenskému či psychologickému románu, připomeňme například titul Kyselé třešně, který vyšel v loňském roce. Liščí tanec (titul vydalo v roce 2018 nakladatelství Čas) v sobě kloubí všechny tři zmiňované žánry.

Příběh se odehrává v prostředí, které mnozí čtenáři dobře znají, v hájovně pod Hostýnem, v Přerově a Olomouci, a hrdinové vyprávění se nijak neliší od lidí, jež každý den míjíme na chodníku cestou do obchodu nebo do práce. Dramatický děj spustí zdánlivě nevinné přání Hermíny Foretové: jako dárek ke svým osmdesátým narozeninám chce strávit se syny a dcerou týden v hájence pod svatým Hostýnem, kam kdysi rodina s malými dětmi často jezdívala. Jenže právě tam se všem vrátí vzpomínky na tragédii, při níž Foretovi přišli o pětiletého Prokopa. Ze skříní začnou vypadávat kostlivci, a postupně se ukazuje, že téměř nikdo z dnes už dospělých dětí není tím, kým se zdál být.