Lidové fasády domů na Šumpersku inspiroval kostel i měšťanské domy

Fasády domů vznikaly zejména v 19. století, kdy zdejší obyvatelstvo bohatlo díky rozvoji textilního průmyslu. Právě díky tomu se rozmohl nevšední stavební boom, který měl za následek nárůst stavebních skupin zednických mistrů.

Fasády nově budovaných domů byly většinou hladké, teprve později se na nich začaly objevovat prvky, které zedníci okoukali na klasicistních fasádách domů, jež realizovali ve městech. Tím se zdejší lidové štuky výrazně liší od obecně známějšího selského baroka jižních Čech. Zajímavé také je, že tyto fasády jsou v mnoha případech starší než známé jihočeské. Jsou také skromnější, neboť zůstal ve většině případů zachován trojúhelníkový tvar štítu, který je povětšinou hlavním nositelem zdobení.

Vraťme se však k tvůrcům těchto pozoruhodných staveb. Povětšinou jsou to neznámí zedničtí políři, jejichž jména vzal čas. Existuje vak čestná výjimka v osobě Isidora Korgera. Narodil se v roce 1791 v Dolní Olešné nedaleko Šumperka. Když dospěl, bylo v obci kromě něj ještě dalších sedm zedníků. Korger vytvořil partu zedníků, kterou vedl a se kterou objížděl větší stavby v okolí. Asi se jim dařilo, neboť v roce 1839 se Korger přestěhoval do městečka Frankštát – dnes obce Nový Malín, kde si koupil dům. Byl nesmírně výtvarně nadaným řemeslníkem a postupně se ze zedníka proměnil ve štukatéra, který se staral právě o výzdobu hotových domů. Do své smrti v roce 1862 vytvořil desítky pozoruhodných fasád, z nichž se do dnešních dnů bohužel zachoval jen zlomek. A právě jeho dílo se stalo vzorem pro mnoho dalších pokračovatelů.

Typický Korgerův zdobený štít měl trojúhelníkový tvar, v němž byla dvě okna. Mezi nimi se nacházela nika, do níž byl umísťován svatý obrázek. Tam kde nebyl po ruce schopný malíř, byl Isidor Korger schopen vytvořit do niky přímo příslušný náboženský motiv. Vedle oken mistr vytvořil dva pilastry, které připomínaly barokní sloup. Nad tím vším vytvořil oblouk, který připomínal kněžiště. Samotná fasáda pak byla zdobena již různými dalšími motivy.

Pozoruhodná byla inspirace při tvorbě těchto štítů. Měly připomínat kostelní loď i s kněžištěm a tím vyjadřovat víru obyvatel domu.

Dílo Isidora Korgera a jeho následovníků je omezeno na oblast Šumperska. Do dnešních dnů se zachovalo několik domů, z nichž nejkrásnější stojí v Postřelmově. Jursův statek najdeme přímo u obecního úřadu a jeho fasáda patří k nekrásnějším. Hned dva domy se zdobenými fasádami najdeme v Sudkově, další v nedalekém Dlouhomilově. Zdobený dům najdeme také v Rapotíně a v dalších obcích. V Novém Malíně se zachovala brána jednoho z místních statků, která je však patrně dílem některého z následovníků Isidora Korgera.

Je však také dost statků, které už známe jen z fotografií, nebo jejichž současný stav už původní stav ani nepřipomíná.

Následovníci Isidora Korgera sice vytvářeli také zajímavé zdobené fasády, přesto už nikdy nedosáhli jeho mistrovství. O to pozoruhodnější je snaha občanského sdružení, které nese jeho jméno, jež se snaží nejen oživit původní postupy, ale dokonce je aplikuje na vhodné historické domy, které tuto zdobenou fasádu nikdy neměly. Už v minulosti vznikl jeden dům v Bludově a další v Temenici. Zdá se tedy, že historické řemeslo ani po dvou staletích nezaniklo.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023