Lipňany bývaly sídlem dávných zemanů
Na cestě z Tršic do Krčmaně stojí už odpradávna osada Lipňany. Patří k poměrně věkoviným obcím, které byly kdysi dokonce sídlem drobné šlechty. Alespoň jejich přídomky o tom dodnes vyprávějí ze starých listin.
Celá oblast Tršické pahorkatiny jako by byla osídlena v jeden čas. Prakticky ve stejné době, ve druhé polovině 13. století, se tak v listinách objevují poprvé nejen Lipňany, ale i Tršice a další vesnice a osady v okolí.
V roce 1281 zapsal poprvé na papír písař jméno Hřivína z Lipňan jako svědka při jakési dohodě. Mimochodem, objevuje se takovým způsobem často, takže se jednalo o spolehlivého svědka, který byl svými přáteli často využíván. Patrně se mu dařilo i hospodářsky, neboť kromě své sídelní vesnice brzy vlastnil také podíly na některých okolních obcích.
Potomci Hřivína z Lipňan dědili malé, ale asi slušně prosperující panství. Přesto v roce 1368 bratři Drch a Pitrold, vladykové z Lipňan, prodali vesnici i okolní majetky Valentinovi z Přestavlk a pánům z Kravař.
Ani tito vlastníci však obec nedrželi dlouho a v roce 1373 celou vesnici kupuje ženský klášter sv. Jakuba v Olomouci. Tady je zajímavé, že při prodeji Lipňan se uvádí, že zde stála tvrz, hospodářský dvůr o dvou lánech a další pozemkový majetek.
Církevním zbožím zůstala obec i přes spory až do konce patrimoniální správy. V 15. století se držitelem stává olomoucká kapitula, která obec i s majetkem přičlenila k panství v Tršicích.
Obec měla po třicetileté válce jen 14 usedlých rodin, vesměs menších zemědělců. Už na počátku 18. století uvádí vizitační zpráva o obci existenci zdejší kaple. Podle letopočtu na zvonu byla dokončena právě toho roku a zasvěcena sv. Floriánu. Kaple vyhořela v roce 1778 a podle dobových zpráv si o dva roky později místní postavili kousek od základů té původní kapličku novou.
Jinak byla vesnice přifařena do Tršic a tam chodily také místní děti do školy. Bylo tomu tak až do roku 1888, kdy si Lipňanští společně s obyvateli nedalekých Vacanovic postavili na horním konci Lipňan novou obecnou školu. Existovala až do roku 1977, kdy se děti opět vrátily do školy do Tršic.
Svatý Jan Nepomucký od barokního mistra
Kromě kaple najdeme v Lipňanech na návsi ještě jednu pozoruhodnou památku. Je jí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730. Jejím tvůrcem nebyl nikdo jiný než rodák ze Svitav, Jiří Antonín Heinz. Tento sochař vytvořil mnoho zajímavých plastik na celé střední Moravě a i ve Znojmě a patří k vrcholným barokním mistrům.
Kromě této sochy stojí na návsi ještě kříž před kaplí a další u silnice do Tršic. Také tu do roku 2000 stávala i socha Madony s Ježíškem. Tu dala v roce 1886 při cestě do Tršic postavit Terezie Hradilová. Socha měla smůlu, už před I. světovou válkou ji neznámý forman poškodil vozem, a tak ji lidé přemístili na bezpečnější pozemek dále od cesty. Stála zde až do roku 2000, kdy ji neznámý zloděj odcizil. Od té doby po ní policie marně pátrá.
Lipňany jsou malebnou vesničkou s návsí, kde se můžete schovat do stínu staré lípy vysazené ke vzniku republiky v roce 1918. To vyhledávají zejména cyklisté, kteří brázdí cyklotrasu mířící z Olomouce až do Lipníka nad Bečvou. Obec je dnes součástí Tršic a většina služeb je tedy směřována tam. Přesto alespoň za malou návštěvu tato osada stojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
