Marie Woodhamsová: Bez mikrofonu a zápisníku z domu nevycházím

„Jsem ze staré školy, neustále u sebe nosím notes a tužku, abych si mohla dělat poznámky,“ přiznává zpravodajka Českého rozhlasu v Rakousku a také autorka knížek Třiadvacet dnů v Innsbrucku a Literární kuchařka. Mikrofon má v kabelce hned vedle mobilu.

Nejraději dělám rozhovory. Zavřu pusu a je uklizeno, říká s úsměvem Marie Woodhamsová

• Upravit
• Smazat

Marie Woodhamsová je už skoro 29 let zpravodajkou Českého rozhlasu v Rakousku. Není to ale její první zkušenost s touto prací. Ještě předtím, než v roce 1981 emigrovala, pracovala ve svém rodném Zlíně jako redaktorka i šéfka regionálního oddělení. Na besedě při příležitosti oslav 95 let vysílání Českého, potažmo Československého rozhlasu, diskutovala s návštěvníky o všem možném.

„Na střední škole jsem se naučila těsnopis, to mi v mé profesi neuvěřitelně pomáhá,“ dodává. Třeba v okamžicích, kdy je na velké tiskové konferenci, o které má vzápětí mluvit živě ve vysílání. „Těsnopis se hodil třeba v době, kdy ležel prezident Václav Havel v Innsbrucku v nemocnici. Lékaři pravidelně informovali o jeho zdravotním stavu, bylo toho hodně,“ vzpomíná Woodhamsová.

Stále častěji se vrací do rodného Zlína, kde natáčí v rozhlase a pořádá besedy s posluchači. Do důchodu se v žádném případě nechystá. „Já už mám tu práci v sobě tak zakořeněnou, že už je součástí mého života. I moje děti vědí, že bych bez ní nemohla existovat. A když se něco podaří, to je veliká radost,“ uzavírá optimisticky Marie Woodhamsová.