Mlýn na potoce Špraňku ve Hvozdě vypadá zvenku i zevnitř jako z pohádky
Být mlynářem sice v minulosti znamenalo, být váženou osobností. A také životem na samotě, v případě, že byl mlýn, jak to často bývalo, umístěn někde v údolí u potoka, zatímco samotná vesnice stávala na kopcích nad údolím. Tak jako to bylo v případě mlýna patřícího k vesnici Hvozd na Prostějovsku, který je dnes ovšem ozdobou celého okolí.
Podobných příkladů bychom našli desítky v mnoha obcích. Mlynář prostě musel se svým mlýnem tam, kde byla pohonná síla a tak vznikaly samoty, které bývaly často obestřeny tajemstvím a dostávaly se do lidových pověstí. Na druhou stranu byly ale zdrojem bohatství, a tak jsou to dnes buď výstavné budovy, nebo obrovské ruiny – podle toho, jaké měl mlýn štěstí.
Mlýn, nedaleko Hvozdu to štěstí měl, byť na poslední chvíli. Ve značně zdevastovaném stavu jej koupil potomek mlynářské rodiny z Velké Bystřice u Olomouce Petr Švarc a začal jej opravovat. Po deseti letech se mlýn proměnil z téměř ruiny na krásnou pohádkovou stavbu, kde se zastavují turisté a kde chybí už jen vodní a vodní kolo. I na to prý ale brzy dojde a po letech by se mlýn mohl zase rozeběhnout.
Pojďme nahlédnout do dlouhé historie mlýna. Najdeme jej při cestě k Milkovu nedaleko hájovny Jalovčí na horním toku potoka Špraňku, který protéká údolím pod obcí Hvozd, o níž jsou první zprávy již v roce 1275. Z nejstarších dob zprávy o mlýně v obci nemáme, ovšem již v roce 1545 je zde mlýn zmíněn. Dá se téměř s jistotou předpokládat, že se jednalo právě o mlýn na tomto místě. Mimochodem, na potoce Špraňku o něco dále směrem k Vojtěchovu stával další mlýn – jmenovaný jako Hanušův. Zajímavé je, že mezi oběma mlýny býval panský rybník.
Skutečně první věrohodná zmínka o Odráškově mlýně spadá do 17. století. V roce 1740 mlýn pravděpodobně vyhořel, protože byl následně prodán dle archivních pramenů jako "spáleny mlýn". Odraškův je dnes nazýván podle rodu posledních mlynářů hospodařících na mlýně ještě v první polovině 20. století.
Díky historickým zápisům známe i podobu technologie starého mlýna. Původní výroba byla poháněna dvěma vodními koly. Ty měly tzv. česká složení, to znamená, že každé kolo mělo vlastní uložení a pohánělo jednu část technologie mlýna. Pohyb kola byl přenášen na paleční kolo, které pohanělo složení. Tak se říkalo soustavě mlecích kamenů. Počátkem 20. století se technologie mletí obilí změnila. Původní dvě kola nahradilo jediné, na které byla napojena jedna mlecí stolice. Rozvodem byl poháněn také holendr na výrobu krup a další pomocné stroje jako šrotovník a podobně. V této podobě mlýn pracoval do období 2. světové války, kdy byla výroba zastavena.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Poté mlýn chátral. Současný majitel se snaží uvést mlýn nejen do vizuální podoby, která mu patřila v dávné minulosti, ale pokud to bude možné, také o obnovu původní technologie. To je možné i díky částečně zachovalé soustavě vodních staveb, například v podobě nadržovacího rybníčku nad mlýnem.
A nejen to. Mlýn totiž není krásný jen zvenku, ale i vevnitř. Interiéry jsou zařízeny jako na přelomu 19. a 20. století, a to včetně dochované pece, nábytku či kachlových kamen. Kdo se chce posunout v čase o nějaké to století zpět, nemusí zde mít žádnou velkou představivost. Stačí jen koukat kolem sebe.
Také dvůr mlýna vypadá jako před lety. Kromě toho zde najdeme mnoho zemědělských strojů, které by se měly stát součástí budoucí expozice. Novým prvkem je historická kovárna i se stroji, která sem byla přenesena odjinud.
A co pověsti? No kupodivu jsem zrovna o tomto mlýně žádnou nenašel. Snad proto, že na toku Špraňku čerti odjakživa obývali skály Zkamenělého zámku mezi Vojtěchovem a Javoříčkem a mlýn tedy nepotřebovali ke svým rejdům. Na hastrmana je rybníček nad mlýnem asi příliš těsný. Ale to vůbec nevadí. Děti ze Základní a mateřské školy ve Hvozdě si strašidelný den ve mlýně, pořádaný vždy na podzim, stejně užívají.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
