Na místě dnešního kostela v Novém Malíně prý podle legendy bylo pohanské obětiště

Frankštát se připomíná v listinách už k roku 1350, kdy paní Markéta z Mladče přenechala svým vnukům své statky v Mladči. Mezi obdarovanými měli být i děti fojta z Frankštátu Vikéře. O něm je známo, že měl o obci tvrz a hospodářský dvorec. Existují však i zmínky o starším osídlení zdejšího kraje snad v podobě hornické osady Mühldörfl, kterou zmiňují starší historikové. Ještě tajemnější jsou zbytky hrádku nad obcí, o kterém chybí jakékoliv zprávy a jehož dějiny zatím zůstávají neznámé.

Stejně neznámé jsou i dějiny zdejší farnosti. Kdy vznikla, kdy zde byl postaven první kostel a jak vypadal, to se už patrně nikdy nedozvíme. Kdysi byly kolem kostela staré hradby. Zda se jednalo o zbytky tzv. opevněného kostela, či staré tvrze nebo opevnění městečka Frankštátu opět nevíme.

Stará legenda také říká, že ještě stavbou kostela stávalo na tomto místě pohanské obětiště. Při christianizaci kraje pak prý byl na jeho místě vybudován farní kostel. Pravdou je, že archeologické nálezy potvrzují, že zde žili lidé lužické a ranně slovanské kultury.

A tak se pojďme vypravit do historie, kde už přece jen nějaké zprávy máme. Vůbec první zmínkou o existenci kostela jsou letopočty, které byly uvedeny na dvojici zvonů ve věži zdejšího chrámu. Nejstarší uváděl už rok 1412, ten však byl rekvírován. Současný nejstarší zvon na věži nese letopočet 1465. Existenci starší stavby potvrzují také dvě mramorové desky s pamětními zápisy o stavbě věže, nyní překryté omítkou jedna je datována rokem 1588.

O mnoho starší není ani první zápis o existenci kostela a farnosti z roku 1569. Už ve II. polovině 16. století působili v Novém Malíně na faře evangeličtí duchovní. Zprávy mluví o jakémsi pastoru JanuJosquinovi.

Historik Jan Březina uvádí, že v roce 1586 byl sedlákem Pavlem Schubertem a nějakým tulákem kostel vykraden. Oba za to do roka zaplatili životem, protože byli upáleni.

Po Bílé hoře farnost zaniká a obec je přifařena do Šumperka. Provizorium způsobené patrně i nedostatkem katolických duchovních trvalo přes sto let. Až v roce 1728 máme zprávy o knězi, který spravoval zdejší farnost jako expozituru. V roce 1785 sem přichází kaplan natrvalo a v roce 1843 byla farnost obnovena.

K návratu faráře vedla i přestavba a zvětšení chrámu Narození Panny Marie, ke které došlo v roce 1705. Z toho roku známe také otisk obecní pečetě, kde byl původní kostel vyobrazen. Ve znaku jej má obec Nový Malín koneckonců dodnes.

Další velkou přestavbou a rozšířením kostel prošel v roce 1724. Barokní podobu mu dali stavitelé Jan Wisner z Uničova a Antonín Scholz ze Šumperka. Dostavěna byla i věž kostela s hodinami, na kterou v roce 1727 byla slavnostně usazena kostelní báň. V roce 1810 pak ještě byla za hlavním oltářem přistavěna sakristie s oratoří.

V kostele najdeme bohatou výzdobu. Hlavní oltář zdobí obraz Narození Panny Marie z roku 1667. Nástropní výzdoba patrně pochází od některého z významných barokních malířů regionu, snad Jana Kryštofa Handkeho nebo Ignáce Oderlického. Zajímavý je i původní oltářní obraz se sv. Janem a sv. Pavlem, kde je vymalován někdejší Frankštát i s kostelem.

Chrám prošel mnoha náročnými rekonstrukcemi a po úpravě prostoru před ním je to skutečná dominanta celé obce.