Nejstarší evangelickou kapli ve Svébohově postavili čtenáři Písma
Malebná ves Svébohov na Zábřežsku získala své jméno podle pověsti díky uhlířům, kteří ve zdejších horách pálili uhlí a vzývali jiného Boha, než všichni v okolí. Přestože tato pověst sahá až do počátku křesťanství u nás i v době mnohem mladší to tady lidé s vírou neměli lehké. Snad i proto má dnes malá obec svůj katolický kostel a také evangelický sborový dům – nejstarší v tomto koutě Moravy.
Protestantské konfese nebyly v tomto kraji do Bílé Hory ničím neobvyklým. Nedaleký Zábřeh byl dokonce jedním z center Jednoty bratrské. Po Bílé Hoře se ale zdejší panství dostalo do rukou rodu Lichtenštejnů a nastala násilná rekatolizace.
Počátky evangelického sboru ve Svébohově přesto sahají až do 18. století, tedy ještě do doby před vydáním tolerančního patentu císaře Josefa II. V polovině 18. století se do Svébohova přiženil jistý Antonín Hetzel ze Strážné na moravskočeském pomezí. Přinesl si s sebou Bibli, kterou často tajně studoval. Jednou při četbě ve stodole na slámě usnul a manželka, která byla horlivá katolička Bibli našla. Podle některé verze se kniha ztratila, jiná říká, že byla na popud farář z nedalekého jedlí, kam chodila rodina do kostela kniha zabavena.
Příští týden se můžete těšit na ↓
Antonín Hetzel však biblickou moudrost i nadále vštěpoval svému synu Floriánovi a ten, když dospěl, přivezl z Prahy novou Bibli, aby v ní mohl číst.
Postupně se u něj začal scházet hlouček písmáků – tedy čtenářů Písma, jež se začal postupně protivit i oficiálním církevním autoritám.
Rostoucí hlouček čtenářů Bible narazil na prudký odpor. Třebaže končilo 18. století a platil již toleranční patent, byli svébohovští písmáci několikrát pokutováni, vězněni i zbiti a museli se na katolické faře podrobit náboženské zkoušce. Kolem jediného výtisku Bible tak později vznikl reformovaný evangelický sbor s několika desítkami členů.
V plánech se nejednalo o modlitebnu
Věřící chodili zprvu občas na bohoslužby do východočeské Horní Čermné nebo do Vanovic, které se staly mateřským sborem, případně se scházeli po domech a často tajně i v lese. Teprve v polovině 19. století jim úřady začaly ustupovat a sbor začal připravovat stavbu sborového domu.
Kaple byla postavena podle plánů, na nichž je uvedeno, že se nejedná o modlitebnu, nýbrž o „umrlčí komoru“, která měla navazovat na nový evangelický hřbitůvek. Také její umístění nad vesnicí bylo vymoženo tehdejšími úřady, kterým nebyl vznik nového evangelického sboru po chuti. Na začátku 20. století pak sbor získal i vlastního kazatele. Rodák z Jimramova, vikář Rudolf Šedý, rozvinul pastorační činnost v obci i na celém Zábřežsku. Říkali mu „apoštol severní Moravy“ a Svébohov se tak stal kolébkou evangelické církve v celém kraji.
Kaple jako připomínka starého příběhu
Kaple je dodnes připomínkou starého příběhu o svébohovských písmácích. Historizující stavba položená na místě, odkud je krásný rozhled do kraje, začíná lákat turisty. Místní sbor dodnes existuje a v kapli se v letních měsících schází k pravidelným bohoslužbám. A také opatruje výtisk Melantrichovy Bible z roku 1549, kolem kterého se jejich předkové scházeli v dobách, kdy je za to mohla čekat smrt.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
