Sylva Fischerová: Těšíkovská kyselka. Cesta do vlastního nitra a zase zpátky

Hrdinka vyprávění se pohybuje na hraně mezi jing a jang, mezi dvěma protichůdnými silami, které by dohromady mohly tvořit harmonický celek, nebýt vnitřních zranění.

Poslechněte si premiéru povídky Sylvy Fischerové z knihy Jak se půlí vesmír.

Sylva Fischerová si pro název své povídkové knihy vypůjčila slova literáta a muzikanta Jáchyma Topola: „Tam, kde stojím, se totiž vždycky půlí vesmír.“ Explicitní vysvětlení nepodává, významem mohou čtenáři citát naplnit podle vlastního cítění a hlavně čtení.

Sylva Fischerová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Fischerová má silný vztah k Olomouci povídková sbírka Jak se půlí vesmír je tedy zároveň svébytným vyznáním lidem a krajině. Podtitul ostatně sděluje, že jde o povídky hanácké a sudetské. Přestože autorka pracuje často s vážnými tématy - smrt blízkých, trauma z dětství, psychické zranění, osud - neváhá využít humor, ironii či sarkasmus.

Sylva Fischerová

Narodila se v Praze roku a vyrůstala v Olomouci jako dcera významného představitele filosofického strukturalismu. Její otec Josef Ludvík Fischer byl prvním rektorem olomoucké univerzity obnovené v roce 1946 pod názvem Univerzita Palackého. Je autorkou řady básnických a několika povídkových sbírek. V současné době žije v Praze. Přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě.

Fischerová žila v Olomouci v zásadních letech dětství a dospívání, myslet si však, že jde o povídky autobiografické, by bylo chybou. Můžete se bavit pátráním, ale Sylva Fischerová za sebou umně zametá stopy, do hrsti klíčových motivů radostně přisypává ty smyšlené.

Pokud vám nebude stačit ochutnávka v podobě čtyř rozhlasových premiér a sáhnete po knize, čeká vás poetický bonus, neboť povídky jsou prokládány básněmi. Jsou mezi nimi i verše, které Sylva Fischerová napsala v devíti letech.