Větrné elektrárny v Olomouckém kraji: Kde o jejich výstavbu mají zájem a kde je naopak odmítají?
V posledních letech se stále častěji v některých obcích Olomouckého kraje debatuje o tématu obnovitelných zdrojů, často přímo stavbách větrných elektráren. Jaký je o ně zájem? Jaké jsou obavy obyvatel? Co chystaná státní regulaci, která má vycházet z takzvaných akceleračních zón? O tom všem byl další díl rubriky O čem se mluví.
V Olomouckém kraji investoři svoji pozornost soustředí hlavně na podhůří Nízkého Jeseníku, ale nejen tam. Mezi obcemi Hraničné Petrovice a Jívová na Olomoucku vyrábějí elektřinu dvě větrné elektrárny.
Větrný park s devíti věžemi je také u nedaleké Lipiny. U Jívové investor nedávno postavil dalších pět větrníků. Investoři už v minulosti jednali také s obcemi podél dálnice D1 na Prostějovku a Přerovsku.
Je ale pravda, že v některých obcích narážejí plány firem na odpor obyvatel. Nejnověji stavbu větrných elektráren odmíli v referendu minulou sobotu lidé v Hynčině na Šumpersku. Proti výstavbě větrníků se pak loni v říjnu vyslovili v referendu také obyvatelé obcí Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš na Jesenicku.
Čtěte také
Debaty ale proběhly v mnoha dalších obcích. Někde si jejich vedení názor obyvatel ověřilo například v anketě, někde rovnou jednání s investory zamítli zastupitelé.
Naopak pro stavbu se vyslovili třeba obyvatelé Domašova u Šternberka nedaleko Olomouce.
„Výhodu vidím i v tom, že proces máme do určité míry pod kontrolou. V minulosti se totiž objevili investoři, kteří bez jakéhokoli jednání pouze zaslali žádost o vyjádření k inženýrským sítím, a obec tak neměla možnost ovlivnit, kde by zařízení mělo vzniknout ani kolik by jich mělo být. I proto vnímáme jako přínosné, že obec bude k jednáním přizvána a bude mít přehled o tom, jak se celý záměr vyvíjí,“ uvedla nezávislá starostka Domašova Michaela Procházková.
Investoři nabízí odměny pro obce i obyvatele
Plány na výstavbu elektráren má i vedení Konice na Prostějovsku, které už vytipovalo i vhodné pozemky. A co se týče odměn, investoři se samozřejmě snaží vedení obcí i místní obyvatelstvo přesvědčit k souhlasnému stanovisku příslibem nějaké spolupráce do budoucna. Nejčastěji jsou to příspěvky do obecních pokladen v různé výši nebo podpora místních spolků.
Někde slibují také zvýhodněné ceny elektřiny po dobu provozu elektráren. Třeba třem obcím na Jesenicku, které ale nakonec stavbu odmítly, investor nabízel, že každý dospělý obyvatel Bernartic a Kobylé by ročně dostával 10 000 korun. Ve Velké Kraši by byla částka poloviční. Obce pak měly dostat půl milionu korun ročně za každou elektrárnu.
Stát v současnosti připravuje takzvané akcelerační oblasti. Sdružení místních samospráv proto k tomuto tématu uspořádalo v uplynulých dnech schůzku se starosty. Co na ní zaznělo? I na to hledala odpovědi reportérka Barbora Taševská.
V rubrice O čem se mluví hovořil také Radim Misiaček, zástupce Ministerstva životního prostředí a koordinátor přípravy akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie. Mimo jiné odpovídal i na tyto otázky:
Urychlení výstavby mohou přinést právě akcelerační zóny, na jejichž přípravě se podílíte. Co si může posluchač pod tímto pojmem představit?
Jaké konkrétní cíle má Česko v podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 a jakou roli v tom mají hrát akcelerační oblasti?
Jak dnes vypadá příprava akceleračních zón – kdo sedí u jednoho stolu. A jakou roli v tom hraje vaše meziresortní pracovní skupina?
Poslechněte si další díl zpravodajsko-publicistické rubriky O čem se mluví.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
