Prostějov je právem nazýván jako Hanácký Jeruzalém, tvrdí archeolog Pavel Fojtík
Jak žili lidé v okolí Prostějova v období středověku? Jak a kde pohřbívali své blízké? Kde najdeme hanácký Stonehenge a jak se dnes dělá archeologický výzkum? I o tom byl rozhovor s archeologem Pavlem Fojtíkem.
Archeolog Pavel Fojtík je vedoucím prostějovského oddělení Ustavu archeologické památkové péče Brno. A pokud by neseděl v rozhlasovém studiu, pravděpodobně by zpracovával aktuální výsledky archeologického výzkumu židovského města v Prostějově. To je patrně nejintenzivněji kopaným a tedy nejvíce odkrytým sídlem židovské komunity v českých zemích. Označení Hanácký Jeruzalém je tedy naprosto oprávněné.
Jak se mladý člověk dostane k archeologii?
Pro Pavla Fojtíka je to – dle jeho názoru - 35 let zpět dlouhá cesta, z níž není návratu, je to způsob života, závislost, „diagnóza“. Archeolog navíc v místě svého působení získává rostoucí pouto ke krajině, která pro něj má svou architekturu a historii.
„Archeologie mi otevírá její čtvrtou dimenzi - paměť krajiny. Stále více se kochám ve stylu Rudolfa Hrušínského ve Vesničko má středisková,“ říká Fojtík.
Dnešní archeologie
Jak říká doktor Fojtík, vlastní způsob terénní práce je ve své podstatě stále stejný. Archeologie je stále „vědou rýče“. Den ode dne ale narůstají možnosti přírodovědců (chemiků, antropologů, geologů, genetiků, apod.), kteří do archeologie vnášejí takřka nepřeberné množství nových informací.
Ze vzorku hlíny z obsahu tisíce let staré keramické nádoby dokážou vyčíst její původní obsah (tuky, mléčné kyseliny, stopy obilovin), antropologové umí kupříkladu z mléčného zubu dítěte zjistit jeho věk s přesností kalendářních dnů a sledovat též stresové události v jeho životě), geologové jsou schopni z keramického střepů odvodit geografický původ použité hlíny nebo díky izotopům kovů (mědi, cínu) objasnit jejich zdroje a tím přispět např. ke studiu úrovně a organizace pravěkého obchodu a ekonomiky vůbec.
Díky této multioborové spolupráci v poslední době dospěli prostějovští archeologové k velmi zajímavým objevům.
Byl to například chemický doklad prosa v obsahu nádoby kultury se šňůrovou keramikou v Držovicích, které o přibližně 1000 let předběhlo své počátky v Evropě nebo raně středověké pohřebiště v Dětkovicích se 130 skelety, jejichž pohlaví bylo zkoumáno sledováním specifických proteinů.
Jde o největší takto zkoumaný soubor vůbec, zhruba polovinu pohřbených tvoří děti a určení jejich pohlaví je tak možné jen díky genetice nebo zmíněné proteomice. Z keramiky vyzvednuté v prostoru „svatyně“ Hanáckého Stonehenge u Brodku u Prostějova analýzy jejich keramické hmoty a bílé hlinky k jejich inkrustované výzdobě prozradily původ některých pohárů až 100 km od místa. Doložily tak nadregionální kontakty a zejména unikátnost této stavby se společenským, kultovním a snad i astronomickým významem.
I další zajímavosti z archeologie na střední Moravě i ze života archeologa Pavla Fojtíka se můžete dozvědět. Poslechněte si celý rozhovor.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
