Biocentrum Kojetín je dílo, které podle ornitologa Jiřího Šírka udělalo z krajiny něco lepšího
Kojetínské Biocentrum, mokřadní plocha s několika tůněmi, vlhkými loukami a litorálními porosty, je domovem řady vzácných rostlin a živočichů, třeba norníka rudého, mloka skvrnitého, soumračníka jitrocelového nebo potápky roháče.
„Bylo nám líto, že tady byla jen louka s okrajovými porosty rákosu a napadlo nás, že by se tato deseti hektarová plocha dala zpestřit, diverzifikovat,“ vzpomíná na přípravu Biocentra Jiří Šírek, ornitolog a také bývalý starosta Kojetína.
Velkou výhodou lokality je, že se v blízkosti nachází Mlýnský náhon a že do ní přitéká potůček, čehož se dalo využít k vytvoření těch tůní a louží.
K Biocentru se můžete vydat pěšky po naučné stezce, kterou lemují informační cedule, odpočinková a herní místa. Dojet k ní se ale dá pohodlně i na kole.
„Vede tudy stezka, která míří na sever okolo obcí Uhřičice a Lobodice až k tovačovským jezerům. A v plánu je vytvoření tzv. Arcibiskupské cyklostezky, která by propojila bývalá arcibiskupská města Olomouc a Kroměříž,“ doplňuje Jiří Šírek.
Vede tudy stezka, která míří na sever okolo obcí Uhřičice a Lobodice až k tovačovským jezerům.
Jiří Šírek, ornitolog a bývalý starosta Kojetína
Příroda nepotřebuje člověka, ale člověk přírodu ano, to je heslo, které vás při procházce nenáročnou dvoukilometrovou trasou bude provázet. Stejně jako mnoho druhů ptáků, např. racci chechtaví, pěnkavy, stehlíci, bažanti, kachny divoké, sýkory koňadry, brhlíci, ledňáčci nebo žluny zelené.
Na Biocentrum by měl navázat tzv. Mokřad nad oborou, který chce město v nejbližších letech zrekultivovat a který by měl tvořit porost vzrostlých stromů lemující vodní plochy.
Pořad Přímo z místa můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat každou neděli od 09:10, následně pak neomezeně ZDE na webu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.






