Nová Dědina u Konice původně nesla jméno Malé Přemyslovice
Obcí jménem Nová Ves, či Nová Dědina najdeme na našich mapách mnoho. Jejich jména jsou většinou důkazem, že vznikly tak nějak dodatečně, později než vesnice v okolí. Nebo byly postaveny na místě vesnic, které zanikly.
Nová Dědina u Konice je toho příkladem. Ještě v 17. století bychom tuto dlouhou obec na náhorní plošině nejjižnějšího výběžku Zábřežské vrchoviny hledali na mapách marně. Ve středověku a v raném novověku patrně v těchto místech rostly rozsáhlé lesy. Ty patřily ke Konickému panství, se kterým tato oblast sdílela dobré i zlé až do konce 17. století. Pozemky dnešní Nové Dědiny tehdy patrně přináležely k obci Přemyslovice. Ta je poprvé zmíněna už v roce 1309.
V roce 1659 se majetek, po smrti tehdejšího majitele Jana Baltazara Vettera z Lilie stalo držbou kláštera Hradisko u Olomouce.
V té době stával poblíž Nové Dědiny hospodářský dvorec a patrně také krčma. Postupně byly klučeny i lesy, které zde rostly odpradávna a tak pozemkový majetek přestával nést užitek. V roce 1709 tak představený kláštera rozhodl, rozparcelovat 202 ha těchto lesních pozemků na novou obec. Domky si zdejší osadníci postavili podél cesty dnes propojující silnice z Konice do Olomouce a z Konice do Prostějova. Vznikla tak dlouhá osada, kterou je Nová Dědina vlastně dodnes. Jen v nejvýchodnější části obec uhýbala od cesty podél Novodědinského potůčku.
Zajímavé je, že na nejstarší mapě I. vojenského mapování, kde je obec už zakreslena, je uveden nápis Malé Přemyslovice (v německé podobě) a až později bylo jméno změněno na Neudorf, tedy Novou Dědinu.
Noví osadníci, celkem to bylo 24 rodin, dostali mezi 17 – 20 měřicemi pozemků. Pocházeli zejména z německy mluvících oblastí, i proto byla obec jmenována německy. Už z roku 1727 máme zachován otisk obecní pečetě Nové Dědiny, kde je vyobrazen kůň. Obec až do konce patrimoniální správy náležela ke konickému panství.
Do Konice, k tamnímu kostelu Narození Panny Marie, byla obec i přifařena a tam také chodily místní děti do farní školy. V Nové Dědině byla jednotřídní škola postavena v roce 1852. V roce 1895 pak byla školní budova opravena a zvětšena. Kaple, nebo spíše zvonice je ve vesnici patrně od roku 1840, což je letopočet, který nesl zvon na věžičce.
Obyvatelé vesnice byli zejména drobní zemědělci. V roce 1834 zde stálo 33 domů, v nichž žilo 280 obyvatel. Počet domů i jejich obyvatel zde mírně narůstal a k roku 1930 už zde žilo v 72 usedlostech celkem 296 lidí. Část domů je dnes využívána k rekreaci. Počet obyvatel kolísá kolem 150 trvale bydlících osob. Už v roce 1936 byl v tehdejším hostinci Františka Rozmana založen sbor dobrovolných hasičů, který zde existuje dodnes a je hybatelem kulturního i společenského dění v obci.
Samotná Nová Dědina je v současné době integrovanou obcí nedaleké Konice.
Najdeme zde také zajímavé památky. Třeba poměrně honosný pomník obětem válek, několik křížů či budovu někdejší školy i Boží muku z 18. století. Krajina kolem je zvláštní, tváří se jako rovina, ale když začne foukat studený vítr, nikoho nenechá na pochybách, že jsme ve výšce téměř 450 metrů.
Lesy, vedoucí po obou stranách silnice ke Konici, byly kdysi velmi husté a taky se v nich hemžili lapkové. Kdysi se ubíral lesem od Nové Dědiny bohatý řezník, když přišel k místu, jemuž se dnes říká „U zabitého!“, objevil se před ním muž velké postavy s nožem v ruce. Na řezníka nepromluvil, zvedl nůž, a pádnou ranou ho zabil. Po tomto činu se však prý propadl do země. Lidé tak usoudili z toho, že zabitému zůstaly jeho peníze a tráva kolem mrtvoly byla jako vypálena. Ještě dnes se kdekdo této cestě vyhýbá, aby nepřišel o život jako onen nešťastník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
