Objevené a zase ztracené Černotínské jeskyně jsou stále výzvou pro speleology

Součástí zdejšího krasu jsou i Zbrašovské aragonitové jeskyně
Součástí zdejšího krasu jsou i Zbrašovské aragonitové jeskyně
0:00
/
0:00

Zbrašovské aragonitové jeskyně a známá Hranická propast nemusí být zdaleka jedinými podzemními dutinami Hranického krasu. Už v polovině předminulého století prý objevili nadšení amatéři rozsáhlé jeskyně na katastru Černotína. Ty však později zmizely a dodnes se přesně neví, kde by vchod do údajného rozsáhlého labyrintu mohl být.

Obecní úřad v Černotíně

Krasová území jsou podzemními dutinami pověstná. Podle odborníků je v Hranickém krasu v současné době objeveno 31 jeskyní a propastí. Největší z nich jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast. Všechny tyto dutiny vznikly díky působení vody, teplické kyselky a oxidu uhličitého na vápencové podloží. Zajímavé je, že i oficiální speleologické weby hovoří v této oblasti ještě o Černotínských jeskyních. Ty se měly rozkládat na pravém břehu řeky Bečvy, přibližně v místech dnešního motorestu Vápenka a přilehlého lomu. Podle speleologů jsou však dnes již odtěžené a zničené. Jsou však jeskyňáři, kteří se domnívají, že se rozsáhlý jeskynní systém Černotínských jeskyní i s bájným podzemním jezerem dodnes v podzemí nachází.

Někde zde bývaly Černotínské jeskyně

Černotínské jeskyně byly podle dobových zpráv objeveny už dávno před Zbrašovskými podzemními prostorami. V roce 1866 našli dělníci při lámání vápence v lomu podzemní dutinu, která je přivedla až k jeskynímu jezeru. Průzkum si vzal za své hranický malíř Tadeáš Millian spolu s drážním úředníkem Königem, kteří se na lodi vypravili na plavbu jezerem. Podle článku, který malíř uveřejnil v časopise „Notizen Blatt“ prý po patnácti metrech vpluli do obrovského dómu. Jezero v něm prý bylo přes 30 metrů dlouhé a sedm metrů široké. Jak ovšem píše malíř dále ve svém článku, vchod do podzemí byl tehdy zasypán.

Stará vápenná pec na místě kde byly jeskyně

V roce 1899 už byl třicet let starý nález jeskyní zapomenut, a tak když se v lomu podařilo odkrýt vchod do podzemí, nikdo si tyto dva nálezy nespojil. Doktor Moritz Remeš v Časopisu vlastivědného spolku musejního v Olomouci zveřejnil nově namalovaný plán jeskyně a informaci, že vchod do ní je za první vápenkou. Bohužel, v Černotíně tehdy byly vápenky tři a která byla ta první, dnes už nikdo neví. Snad to byla ta, která byla nejstarší a patřila ještě před rokem 1850 rychtáři Josefu Ochmanovi, ale jisté to není.

Z bývalého lomu už zbylo jen torzo

A tak Černotínské jeskyně zmizely. Občas se sice objeví zprávy o nějakých nově zkoumaných dutinách, bájný dóm s jezerem je však už dnes považován skoro za mýtus. Speleologové se však stále domnívají, že například někde u motorestu Vápenka by mohl být vstup do tohoto labyrintu. Tak=é na okolních loukách a polích jsou zejména v zimě k vidění stopy krasových jevů a najdeme je i v lokalitě Propastsko. Mapy pak místní trať Černotínské jeskyně umisťují k současnému velkému lomu u obce nebo na kopec na Vápenkách.

U bývalých jeskyní dnes stojí i vyhledávaný motorest postavený na místě vápenky

Každopádně je hledání ztracených jeskyní stále výzvou pro jeskyňáře a zdejší krajina má další tajemství, které stojí za to zkoumat.