Od osudné letecké bitvy nad Libinou uběhlo sedmdesát let

Obyvatelé obce si sedmdesáté výročí bitvy připomenuli položením kytic u pomníku padlých

Byla pošmourná třetí adventní neděle 17. prosince roku 1944. Nikdo nečekal, že právě tento den se zapíše do historie našeho kraje největší leteckou bitvou II. světové války, která se nad ním odehrála. Jednou z nejvíce exponovaných oblastí bojů bylo nebe poblíž Libiny na Šumpersku.

Celá akce byla naplánována leteckým štábem bombardovacích perutí se sídlem v jihoitalském Bari. V Horním Slezsku se nacházel komplex tří závodů na výrobu syntetického benzínu, k němuž patřily dva sesterské závody Blechhammer-Sud a Blechhammer-Nord (dnes Blachownia Slaska v Polsku) uvedené do provozu v roce 1944 a jako třetí závod Odertal (dnes Zdieszowice).

První dva produkovaly asi 35 tisíc tun pohonných hmot měsíčně, zatímco třetí produkoval 15 tisíc tun měsíčně. Jednalo o strategickou výrobu, naprosto klíčovou pro zásobování a činnost německých vojsk, a tak se staly uvedené závody terčem náletů amerického letectva.

Velitelství letectva vyslalo na sever celkem 827 letadel. Z toho bylo 527 bombardérů a 300 letounů stíhacího doprovodu. Vzhledem k probíhající německé ofenzívě v Ardenách a silnému tlaku na východní frontě nepředpokládala americká armáda větší odpor německých stíhačů.

Kravín u Václavova. Na louce nad ním je místo druhého dopadu stroje

Skutečnost však byla úplně jiná. Velitelství protivzdušné ochrany německé branné moci zachytilo svaz letadel díky své radarové stanici na Istrijském poloostrově a vyhlásilo poplach silným stíhacím jednotkám umístěným jižně od Berlína. Němečtí stíhači využili skutečnosti, že se v důsledku nepříznivého počasí americký stíhací doprovod zpozdil a vrhli se na osamělé bombardéry.

K prvnímu úderu došlo asi v 11:50 hodin v prostoru mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem a poté následoval útok - jak to vyplynulo z amerického hlášení, vedený s mimořádnou agresivitou. Messerschmitty a Focke-Wulfy rozrušily doposud kompaktní spojenecké formace a podařilo se jim několik letounů sestřelit. Právě v okolí Libiny jsou zaznamenány dva sestřely amerických Liberátorů. První z nich, s označením 38, dostal zásah do křídla a spadl nedaleko lesní křižovatky silnic do Libiny, Václavova a Mladoňova.

Pomník padlých v Libině nese na své desce i jména padlých amerických letců

Při pádu odhodil několik pum, které spadly v tzv. Farském lese a krátery jsou zde dodnes znatelné. Celá posádka, čítající 11 mužů, při havárii zahynula. Ještě před pádem se podařilo posádce letounu těžce poškodit útočící Messerschmitt 109 a jeho pilot, poručík Kraft, musel vyskočit padákem. Letoun dopadl nedaleko Libiny.

Druhý B 24 J Liberátor s přezdívkou „Little Joe“ byl rovněž pod palbou, při níž zahynuli oba piloti a navigátor. Neřízený a těžce poškozený letoun se poté zřítil u lesa nedaleko Václavova. Zde se podařilo třem příslušníkům posádky vyskočit pomocí padáků a zachránit si život. Zakrátko byli letci dopadeni místní domobranou a odesláni do zajateckých táborů. Těla mrtvých letců byla pochována na hřbitově ve Václavově, druhé posádky pak v Libině. Po válce byla těla exhumována a odvezena na centrální hřbitov do francouzských Mét, částečně i na národní hřbitov v Arlingtonu.

Křižovatka v lesích nad Libinou, u níž spadl jeden ze sestřelených Liberátorů

Události 17. prosince roku 1944 připomíná v Libině dodnes pomník padlých, na němž jsou uvedena jména všech amerických letců, jejichž životy vyhasly zde v předhůří Jeseníků. Místní obyvatelé si je dodnes připomínají, stejně jako další oběti, které zde položily svůj život za svobodu.