Odrlická sušárna chmele je prý nejvyšší stavbou z vepřovic na Moravě
Odrlice jsou malou vesničkou na okraji hanácké roviny nedaleko Olomouce. Za jedním ze zdejších statků stojí unikátní technická památka - sušárna chmele postavená v polovině předminulého století. Je prý nejvyšší stavbou z nepálených cihel na Moravě.
Pěstování chmele je v českých zemích známo již od devátého století. V 11. a 12. století bylo pěstování chmele často zmiňováno v historických pramenech a za Karla IV. jsou první zmínky i o kvalitě českého chmele, který se stal pojmem v celé Evropě. I proto byl omezen vývoz jeho sazenic do okolních zemí. Jeho pěstování podporovali všichni panovníci.
Na Moravě se chmel pěstoval již ve 13. století. Do oblasti okolo Odrlic přichází pěstování chmele v polovině 18. století. Spíše zajímavostí je pak zmínka o pěstování chmele „u Bouzova“ kolem roku 1590. Se zrušením poddanství však chmelařství značně utrpělo. Důvodem byla ztráta levné pracovní síly poddaného lidu na velkostatcích.
Teprve v padesátých letech 19. století, se k jeho pěstování moravští zemědělci vrací. Zemědělský kraj Hané byl odpradávna obilnicí celého okolí. Pěstovalo se zde obilí, zelenina a další produkty. Tradici sem pěstování chmele sem z nedalekých Tršic přinesl právě stavitel unikátní sušárny v Odrlicích.
Právě v době renesance moravského chmelařství, v roce 1857, se do Odrlic přiženil Jan Staroštík. Byl to výborná zemědělec, který se nebál moderních postupů ani nových rostlin. Začal zvelebovat vyženěný statek č. p. 4 v Odrlicích a zvažoval, jak lépe zužitkovat bohatství úrodné půdy. Znal pěstování chmele a stal se jeho velkým propagátorem. Postavil tedy chmelnici a přivezl z Tršicka první sazenice.
K dokonalému výsledku potřeboval vybudovat sušárnu, která byla schopna chmel dále zpracovat. Na zahradě jeho statku vyrostla unikátní budova kombinující sušárnu se stodolou. Jak bylo tehdy na Hané zvykem, obslužné a pomocné stavby se budovaly z nepálených cihel, tzv. vepřovic. Tak i Jan Starošík vystavěl svou sušárnu z tohoto materiálu. Podle památkářů tak díky třem patrům sušárny vznikla patrně nejvyšší budova z nepálených cihel na Moravě.
Stavba byla dokončena v sedmdesátých letech 19. století a kromě dvou sušiček v ní byly také dvě česačky chmele. Ty sloužily nejen samotnému zemědělci, ale i další pěstitelům chmele z Odrlic i okolních vsí.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Chmel se zde nejprve sušil studenou a suchou cestou. Očesané šišky se rozložily na tři patra sušárny a zbytek vykonal průvan, který zde vytvářelo množství úzkých oken. V roce 1928 nechali majitelé instalovat novou technologii, kdy se chmel sušil prostřednictvím horkého vzduchu. Právě kombinací obou technologií je odrlická sušárna rovněž unikátní. Sušárna pracovala až do konce II. světové války. Následné politické změny donutily rodinu Starošíkovu k jejímu opuštění. V letech 1968 až 1969 propadl jejich majetek státu a rodina jej dostala zpět až v roce 1990.
Osudy sušárny po tuto dobu byly pohnuté. Stodola, ke které byla přistavěna, vyhořela a tak stavba ztratila přirozenou oporu. Sušárna sloužila nejprve zemědělskému družstvu jako sklad, později osiřela. Vandalové se pustili do její konstrukce, takže před pár lety hrozilo, že se sušárna zřítí. Naštěstí se podařilo najít řešení. Sušárny se ujalo jedno občanské sdružení Aktiv +, které ji odkoupilo od původního majitele a okamžitě se začalo pracovat na statickém zajištění a rekonstrukci budovy.
I když nové majitele sušárny čeká ještě hodně práce, je vidět, že stavba prokoukla. Jejich práci ocenil i Národní památkový ústav, který v loňském roce za záchranu této unikátní památky udělil sdružení cenu Patrimonium pro futuro.
Záměrem spolku je tuto technickou památku nejen uchovat, ale také zpřístupnit veřejnosti. Mělo by zde vzniknout malé muzeum.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
