Osada Skály byla předchůdkyní dnešního Horního Města

Jméno Skály obec dostala v době všeobecného počešťování původních německých názvů obcí a zdrojem tohoto jména byl 685 metrů vysoký vrch Skalka nebo také Skála, na jehož úbočí se osada rozkládá. Páteří vesnice však byla odpradávna zde ještě mladá říčka Huntava, která pramení nedaleko odsud, nad obcí Stříbrné Hory.

Jak už bylo řečeno, Skály jsou starší než Horní Město, první zmínka pochází již z roku 1398. Jak už původní jméno vsi napovídá, byla založena jako sídliště horníků. Těžba stříbra je na Rýmařovsku zaznamenána už ve 12. století. Těžilo se ale spíše severozápadně od Rýmařova. Zdejší dolování kladou historikové do období druhé poloviny 13. století a právě v té době se zde začala formovat dnešní osada.

O nejstarší historii obce toho moc nevíme. Velmi brzy ji zasáhly husitské a později i česko-uherské války. Horní díla se vzpamatovala dřív než samotné vsi a železo si vydobylo silnější postavení před nejistými zásobami drahých kovů. Již roku 1478 těžili na Hankštejně důlní podnikatelé z Vratislavi hned v sedmi dolech, jež byly postupně vytěženy.

Místní jezdecké centrum|foto: Miroslav Kobza

Těžba dosáhla svého vrcholu v 16. století. Tehdy byly obnovovány i zaniklé vesnice kolem dolů a vznikaly i zcela nové. Tak bylo na pozemcích Hankštejna vysazeno Horní Město. Stalo se tak na počátku 16. století a už v roce 1537 je povýšil král Ferdinand I. na svobodné horní město. Rozkvět nové obce postupně zatlačoval do pozadí původní Hankštejn, který se stal pouze součástí aglomerace.

Těžba pokračovala až do třicetileté války, kdy bylo velké množství dolů zničeno. Také rudy ubývalo, těžilo se hlavně železo a později i polymetalické rudy. V 17. století už se o těžbě v okolí Hankštejna téměř nemluví.  Naopak máme zprávy o hospodářském dvoře, který byl veden jako samostatná jednotka nezávislá na zbytku janovického panství už v 16. století. Historikové dokonce mluví o Horním a Dolním dvoře, které byly svobodnými statky v majetku české koruny až do roku 1617. Kromě toho býval v obci mlýn a olejna. Správu vrchnostenských záležitostí měl na starosti zdejší rychtář.

Ta, která pošlapala svou šlechtickou čest

Zajímavou památkou obce je zdejší kostel sv. Václava. Původně se jednalo o dřevěný kostel a už v nejstarších dobách při něm byla fara. Legenda říká, že jej nechala postavit majitelka zdejšího dvora Sidonie Heidenreichová. Prý zde byla pohřbena, aby po ní lidé šlapali, protože i ona „pošlapala" svou šlechtickou čest. Mělo jít údajně o dceru tyrolského hraběte, která se zamilovala do hajného svého otce a dopustila se s ním velkého poklesku – jakého, to už legenda neupřesňuje.

Kámen s postavou ženy v životní velikosti ve starobylém úboru a nápis, který hlásá: „Léta Páně 1572, dne 23. října v Pánu zesnula paní Sydonia von Fels. Kéž je jí Bůh milostivý zde i tam na věčnosti. Amen.“ Náhrobní kámen zde skutečně najdeme, stejně jako další kameny patřící zdejšímu rychtáři a jeho ženě. Skutečný náhrobní kámen této ženy se však nachází v předsíni kostela.

Současný kostel byl postaven v roce 1812. Zajímavé je, že obraz pro původní kostel namaloval známý barokní malíř Kryštof Handke. Kromě kostela se dodnes dochoval původní panský dvůr a také kříž z 19. století.