Petra Ševců
Natáčím dopolední a víkendové reportáže a dokumentární publicistiku.
V Olomouci jsem vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, obor divadelní věda-žurnalistika. Už ve třetím ročníku studia, v roce 2004, jsem se dostala do Českého rozhlasu Olomouc a začala s mikrofonem objevovat krásy Olomouckého kraje při tvorbě reportážního pořadu Mezi nebem a zemí /dnešní Přímo z místa/. Později jsem začala moderovat a postupně jsem vám dělala společnost ráno, přes den i večer. Mimo to jsem měla nějaký čas na starosti pořad Zvědavý mikrofon. Od ledna 2014 do července 2017 jsem měla na starosti internetové stránky a Facebook Českého rozhlasu Olomouc.
Režisér Michal Bureš mi dal také příležitost zkusit si upravit pro naše Počteníčko romány Milenec Lady Chatterleyové a Hlídač č. 47. Román Robinson Crusoe jsem upravila pro naše speciální Léto s dobrodružstvím v roce 2008 /vydán na CD v roce 2011/. Spolupracuji také s Tvůrčí skupinou Olomouc. V roce 2013 jsem společně s Josefem Königem upravila pro rozhlas román Emily Brontëové Na Větrné hůrce, který jste mohli v našem vysílání slyšet v desetidílném pokračování v režii Tomáše Soldána. Do Počteníčka na léto 2013 jsem připravila opět desetidílnou četbu z detektivního románu Michala Sýkory Případ pro exorcistu.
Na rozhlasové práci mě baví její pestrost. Mnoho jsem se díky ní naučila a učím se dodnes. Stále je kam se posouvat. Za ta léta, co jsem projížděla Olomouckým krajem za našimi reportážemi, jsem zjistila, že je pořád kam se vydávat, že je pořád co objevovat. Je to rozmanitý kraj s krásnou přírodou, zajímavými lidskými osudy a vzácnými památkami.
Kromě toho, že mám práci, která mě obohacuje, jsem členkou olomouckého Divadla na cucky. Trávím také hodně času se svými přáteli a když vyjde chvilka, ráda se vracím do Zlína za svojí rodinou, kamarády z dětství a dvěma černými kočkami. Mám ráda dobré jídlo, hudbu, filmy, knihy a ticho.
Všechny články
-
Příběhy našich sousedů. Poslechněte si osudy pamětníků, jak je zaznamenali žáci z Olomouckého kraje
Přinášíme vám nevšední osudy pamětníků z našeho regionu tak, jak je zaznamenali žáci základních škol a gymnázií v Olomouckém kraji.
-
Dožínky
Dožínky, nebo také dožatá, se řadí k obyčejům, které se na Hané udržely nejdéle. Po kolektivizaci se starší formy zčásti adaptovaly, a i když se zvyk stal poplatným době...
-
Na Horním náměstí v Olomouci se konal 28. ročník Mezinárodního festivalu vojenských hudeb
Přehlídku v pátek odpoledne v 15 hodin zahájila Posádková hudba Budapešť. Následoval francouzský a německý orchestr. Program pokračuje v sobotu od desíti hodin.
-
Hanácká folklorní muzika
Bez hudebníků se na Hané žádná tradiční zábava neobejde. Hudecké, cimbálové či dechové muziky svým repertoárem doprovázejí masopust, hody, taneční bály i adventní posezení.
-
Drobná sakrální architektura na Hané
Součástí historické kulturní krajiny jsou drobné sakrální památky. Jsou pamětí krajiny stejně jako stromy vysazované v jejich blízkosti. Křesťanské kostely stojící...
-
Arcibiskup Josef Nuzík: Lékem na samotu je pro mě rozhovor s blízkými nebo návštěva kostela
Papež František jej 9. února letošního roku jmenoval 15. arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. Jeho excelenci Josefa Nuzíka zpovídala Petra Ševců.
-
Žně na Hané
Žně patřily k nejočekávanějšímu a pracovně nejnáročnějšímu období. V červenci a v srpnu se celé vesnice zabývaly sklizní obilí z polí od kosení až po odvoz snopů.
-
Král Ječmínek
Snad nejznámější hanácká pověst je O králi Ječmínkovi. Ten se podle ní narodil v poli nedaleko Chropyně. Čas od času se prý Ječmínek zjevuje poctivým lidem a říká se, že...
-
Obr Drásal
Rodák z Chromče u Šumperka, Josef Drásal (1841-1886), byl výjimečný svou výškou kolem 240 centrimetrů, díky které patřil mezi nejvyšší lidi světa.
-
Lidové poutě a poutní místa na Hané
Lidé dříve putovali nejen kvůli tomu, aby posílili své duchovní rozjímání, ale také, aby tuto událost sdíleli s jinými. První návštěvy poutních míst spadají do 4. století.