Petrov nad Desnou patrně založil rychtář Petr povolaný sem moravským markrabětem

11 fotografií

Tento zápis mimo jiné potvrzuje, že obec byla založena na markraběcí půdě. I další zápis z roku 1391 je z kanceláře markraběte Jošta a potvrzuje rychtáři Petrovi právo svobodně odkazovat majetek. Budova rychty dnes už bohužel nestojí, jedinou připomínkou je dnes kaple sv. Rocha z roku 1850 u silnice I/11,která stála nedaleko ní.

Obec se dlouho jmenovala česky Petrovice, německy Petersdorf. Jméno Petrov se objevuje až ve druhé polovině 19. století.

Podle ústní tradice stála prý v nejstarších dobách v Petrově tvrz. Kruhové valy měly být k vidění právě nedaleko rychty, ale zápisy o ní mlčí. V 15. století už obec náležela pod správu města Šumperk. Markrabě ji často zastavoval, například pánům z Kunštátu a dalším šlechtickým majitelům.

Kaple sv. Rocha stojí nedaleko od někdejší rychty, která je však už minulostí|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

K významnějším držitelům obce patřili pánové z Valdštejna, z Cimburka, Tunklové a Žerotínové. Za jejich držby se Petrov nakrátko dostal pod správu z Velkých Losin, aby po rozdělení majetku na přelomu 16. a 17. století obec připadla do nově vzniklého panství vízmberského, tedy se sídlem v Loučné nad Desnou.

Petrovu se nevyhnuly ani čarodějnické procesy, minimálně víme, že byla z obce před rokem 1682 odsouzena a popravena Voršila, manželka rychtáře Hanuše Kolba. Po vládě Žerotínů se po roce 1761 panství Loučná dostává na chvíli do majetku velehradského kláštera. Ten byl v roce 1784 zrušen a panství spravoval stát. Právě za jeho držby byl v roce 1786 zrušen hospodářský dvorec, který stával na soutoku Desné a Merty. Jeho pozemky byly rozparcelovány mezi místní usedlíky, na zbytku v roce 1789 vznikla osada Terezín. Jméno dostala podle hraběnky Terezie Žerotínové.

Kaplička u nového hřbitova. Ten původní se rozkládal kolem kostela|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Už na počátku 19. století zde žilo více než 1130 obyvatel. Počet obyvatel rostl nadále až na více než 1500 lidí a po poklesu způsobeném vysídlením německého obyvatelstva má současný Petrov opět kolem necelých 1250 usedlíků.

Kromě zemědělství zde už na počátku 19. století vznikaly první průmyslové a řemeslné výrobny. K prvním patřil hamr, olejna a pila. Stály zde i mlýny a později na místě hamru vznikla strojírna na hospodářské stroje následně pohlcená podnikem bratří Kleinů. Mimochodem, právě oni byli posledními majiteli zdejšího panství. Když v roce 1931 strojírna zanikla, začali bratři Heinzové v jejích prostorách vyrábět jízdní kola značky Velamos. Už od roku 1871 projížděl obcí vlak a existovala zde železniční stanice, což umožnilo další rozvoj průmyslu.

Opravou prošlo i nádraží v Petrov kde začíná železnice směrem do Koutů nad Desnou|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

I když dnes bychom v Petrově hledali kostel marně, kdysi zde farnost byla a stál zde také kostel. svaté Maří Magdaleny. Našli bychom jej na hranici katastru obce směrem k Vikýřovicícm a pocházel z roku 1519. Kostel vyhořel 26. července 1904 po úderu blesku a už nebyl obnoven, protože jen přes řeku stál kostel rapotínský.

Obecní úřad|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Mimochodem o těchto sesterských kostelích se odpradávna vyprávěly krásné legendy. Zbytek zdiva kostela byl použit do základů nově budované školy. Ta nahrazovala původní školu zmiňovanou už v roce 1772, která sídlila v budově z roku 1852. Od roku 1920 zde existovala i měšťanka. 

Petrov byl za války součástí Rapotína, od roku 1980 byl součástí Sobotína. Na základě referenda se vesnice v roce 2010 opět osamostatnila.

Kromě drobných památek najdeme v okolí Petrova mnoho turistických tras a třeba i naučnou stezku po Petrovských studánkách s krásnými výhledy do údolí Desné a Merty.