Pískovec z Maletína byl materiálem pro většinu památek Olomoucka i širokého okolí
Nejstarší stavební památky v podobě zdí a ostění staveb ze 13. století, či nejvýznamnější sochařské památky 17. – 20. století na Olomoucku, ale i ve východních Čechách, v Polsku, ve Slezsku či v Rakousku a na jižní Moravě, mají mnohdy jeden společný prvek – kámen ze kterého byly vytesány.
Pokud to je žlutý pískovec, s výraznými kresbami zbarvenými do červena, je téměř jisté, že jeho zdrojem jsou lomy nedaleko malé vesnice Maletín na Šumpersku. Právě díky maletínskému pískovci, se tato oblast stala známou po celé Evropě.
Tato jedinečná hornina pochází z velkého sladkovodního jezera, které se zde rozkládalo cca před 100 miliony lety. Usazeniny na dně vytvořily jemnozrnný křemenný pískovec, který vynikal tím, že se odlučoval v pravidelných kvádrech. Maletínský pískovec má typickou nažloutlou barvu s občasným přechodem do červené. Velmi charakteristický pro zdejší kámen je výskyt tzv. „železitých broků“, což jsou limonitové konkrece, které však byly kameníky považovány za vadu materiálu.
Maletínský pískovec byl využíván nejprve jako stavební kámen, a také na výrobu hospodářských pomůcek – brusů, koryt, ostění a dalších prvků. Vůbec nejstarší historicky doložené použití pískovce pochází z roku 1570, kdy je popsán jako stavební materiál při stavbě Jezuitského konviktu v Olomouci. Při občasném využití pro stavby si místní všimnuli, že pískovec je relativně snadno opracovatelný a začali jej využívat pro umělecké účely. A tak začala zlatá éra zdejšího kamene. Nejstarší artefakt v okolí najdeme na například na místním hřbitově. Velmi dobře uchovaný náhrobek Žofie Borynské z Roztropic a na Nechvalíně, která zemřela v červnu r. 1589 potvrzuje využití kamene i pro funerální plastiky. Renesanční kámen nese čtyři erbovní pole. V centru díla je stylizovaná podoba dívky modlící se ke kříži. Kámen zaujme pozoruhodným smyslem pro detail. Ještě pozoruhodnější je český nápis na kameni, který potvrzuje, že i tyto, později zcela německy mluvící oblasti, mívaly české kořeny.
Pískovec se nachází nejen na území Maletína, ale také nedaleko Studené Loučky a sousedních obcí Svojanov, Prklišov. Zatímco Maletín a Studená Loučka byly součástí držav olomouckých biskupů, Svojanov a Prklišov přináležely po konfiskaci třebovského panství Lichtenštejnům. První lomy patrně patřily vrchnosti a těžba v nich probíhala od 14. století. Největšího rozmachu pak dosáhla v období baroka a následně v 19. století. V jeho druhé polovině vlivem importu ušlechtilejších materiálů těžba opadá a zcela zaniká po II. světové válce, kdy byl v padesátých letech občas vytěžen ojedinělý blok.
Poté byly lomy opuštěny. V roce 1993 byla těžba nakrátko obnovena, ale pro neshody podílníků byla opět zastavena a od té doby je Maletínský pískovec nedostatkovým zbožím.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Maletínský pískovec však není proslulý jen díky dílům, které v nich vytvořili lidské ruce. Už při jeho usazování na dně sladkovodního jezera do jeho zrn napadaly rostlinné i živočišné zbytky a díky tomu je tato oblast proslulá i mezi paleontology. Jeden ze zakladatelů paleobotaniky, Švýcar Oswald Heer, popsal v roce 1869 z maletínského pískovce čtrnáct
nových rostlinných druhů. Krásně zachované rostlinné otisky náležejí zejména magnóliím, sekvojím, borovicím, fíkovníkům a eukalyptům. Nasšly se však i stopy po schránkách vodních živočichů z dávných dob. Při kamenickém opracování byly zkameněliny nežádoucí,
a tak je rádi prodávali vědcům a muzeím. Pohříchu nejvíce zkamenělin z Maletína tak dnes najdeme v muzeích ve Vídni, v Stuttgartu, v Tubingenu a dalších německy mluvících zemích.
Samotná krajina lomů se nachází pod Maletínem kolem moravsko-českého pomezí. Skalní stěny, obnažené plotny kamene, zatopené důlní jámy i odvaly z dávných těžeb zde vytvořily unikátní krajinu, která připomíná třetihorní les. Daří se zde jak lovné zvěři, tak zejména obojživelníkům, plazům a hmyzu.
I proto obec zvažuje vybudování naučné stezky, která by návštěvníka provedla lomy, prozradila jejich historii a připomenula jejich unikátní obyvatel z řad rostlinné i živočišné říše. To však závisí také na budoucí stavbě dálnice D35, která by část tohoto území mohla zasáhnout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
