Po někdejších lázních v Chropyni zbyl jen pramen s tryskající minerálkou

25. březen 2022

Chropyně je staré historické město, které je spojováno zejména s legendou o králi Ječmínkovi. Dnes už jen pamětníci potvrdí, že v dějinách města zaujímá sice krátkou, nicméně ne nevýznamnou část také zdejší lázeňství.

U počátku existence zdejších lázní totiž stálo hledání zcela jiného podzemního zlata, a to ropy.

S nápadem na provedení hlubinného průzkumu možných ložisek přišel továrník z nedalekých Koryčan Břetislav Barták. První pokusy s vrty provedl už v roce 1939 a pokračoval v nich až do roku 1942. Cílem jejich průzkumu byla louka nedaleko rybníka Hejtman. Ropu sice nenašli, zato z podzemí, z hloubky kolem 360 metrů, začala tryskat pod poměrně velkým tlakem voda.

Zdálo by se, že se jednalo o neúspěch. Nicméně Břetislav Barták nechal vodu laboratorně prozkoumat a zjistil, že má zcela unikátní složení. Obsahovala brom, lithium, kyselinu boritou a další stopové prvky. Navíc byla bohatá na jód a také na plyny, které ji umožňovaly dostávat se na povrch. Zejména se jednalo o metan. Odborníci zpozorněli, protože voda s podobným složením se nikde v Evropě nevyskytovala.

Pramen byl poměrně bohatý, dával až 1500 litrů vody za minutu. Zajímavá byla i teplota vody, která se pohybovala kolem 23°C. Voda také proudila z podzemí pod tlakem, který těsně před vyústěním dosahoval 4,5 atmosféry.

Využití se nabízelo pro lázeňství. Podnikavý továrník Břetislav Barták v roce 1944 postavil u pramene dřevěnou koupelnu, aby zjistil jaké léčivé účinky voda má. Ukázalo se, že pomáhá zejména při léčbě revmatismu, a to dokonce s nečekanou úspěšností. K nápadu vybudovat v Chropyni lázně už tedy byl jen kousek.

Vody je kolem Chropyně v rybnících dost. Minerální se však skrývá hluboko v podzemí

Obecní zastupitelstvo rozhodlo, že podíl na výstavbě lázní musí mít také občané Chropyně. V roce 1945 tak byla založena společnost Lázně Chropyně, spol. s r. o., do které místní lidé vložili téměř pět milionů korun. Lázně měly 12 koupelen s příslušnými masážními místnostmi a odpočívárnou, s kapacitou až 300 pacientů denně, byly slavnostně otevřeny 28. června 1947 tehdejším ministrem zdravotnictví Adolfem Procházkou. Druhý den byly také vysvěceny prameny. Jeden nesl jméno „Ječmínek“, druhý u vchodu do lázní pak měl jméno právě po ministru Procházkovi (samozřejmě dočasně jen do roku 1948).   

V průběhu první lázeňské sezóny zkoumali odborníci z brněnské Masarykovy univerzity provoz a shledali jej za velmi vhodný pro léčení pohybového aparátu. Lázeňským lékařem se zde stal Alois Kameník a proudili sem hosté z republiky i ze zahraničí.

Po znárodnění už v roce 1949 tehdejší Ústřední ředitelství státních lázní a zřídel oznámilo, že lázně po technické stránce neodpovídají předpisům a tudíž nemohou fungovat jako lázně léčebné. Mely být uzavřeny, ale nakonec se do toho vložilo město a začalo lázně provozovat jako očistné a rekreační zařízení ve své režii. I tak se sem lidé jezdili léčit, protože výsledky zejména v oblasti léčby revmatismu byly opravdu překvapující.

V padesátých letech byl léčebný provoz zčásti obnoven. V roce 1976 byly lázně zrekonstruovány a zvýšena jejich kapacita. V roce 1984 dokonce padl návrh na stavbu zcela nového areálu, k jeho realizaci však nikdy nedošlo. Lázně fungovaly i po roce 1990, jejich definitivní zánik však způsobily povodně v roce 1997, které celý areál zničily. Dnes na místě lázní najdeme jen rezavějící pramen a tabuli s historií lázní. Snahy o obnovu lázní či stavbu domova pro seniory soukromými investory zatím kýžené výsledky nepřinesly.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...