Po stopách prapředků na Obrově noze

„V této oblasti je jedno velké archeologické naleziště za druhým. Před 35 000 - 40 000 let tudy putovali lovci a sběrači. To, co je dnes viditelné, jsou památky od pozdní doby kamenné – starší doby bronzové. Kolem se nachází obrovské množství nálezů. Od mladší doby kamenné e prostor osídlený dodnes. Teď stojíme u záhadného objektu, který ještě nebyl prozkoumán, možná se jedná o zbytky fortifikace středověkého, možná i pravěkého hrádku, o němž se v písemných pramenech nemluví,“ říká už na počátku výpravy archeoložka Pavlína Kalábková.

Při procházce pastvinami se nám objevují pěkné výhledy na zvlněnou hanáckou krajinu, vidíme vrch Předinu s vysílačem, také pobořenou věž jednoho z otaslavických hradů i vyvýšeninu s rodinnými domky, na které stál hrad dnes již zcela zaniklý. Z vyšších poloh lze po cestě přehlédnout Hornomoravský úval a dohlédnout až k Hostýnu. Později  na strmé stezce do kopce překračujeme terénní vlnky, které nás upozorňují na pozůstatky trojího opevnění, které chránilo pravěké sídliště na Obrově noze. Opevnění mělo v krajině tvar podkovy, protože z jedné strany poskytovaly ochranu strmé skály dnes oblíbené horolezci.

Dostáváme se nad jednu z nich a pod námi je kamenný útvar, který dal kopci jméno. Dobře viditelná je tato Obrova noha z pěšinky vedoucí pod skalou. Z našeho místa máme zase pěkný výhled přes údolí Brodečky na první kopce Drahanské vrchoviny, ráz krajiny už tu vůbec nepřipomíná oblast Hané.

V pozdní době kamenné zde lidé na ploše devět a půl hektaru vytvořili hradiště, které bylo centrem zdejšího dění, a v pozdějších dobách se sem  vraceli. Po cestě jsme nalezli  pravěký nástroj i zbytky keramiky. Více se dozvíte, pokud si pustíte rozhlasovou reportáž.