Pod Čertovým mostem u Mladče najdeme staletý náhon i bobří stavby
Vápencový vrch Třesín mezi Mladčí, Řimicemi a Měrotínem nedaleko Litovle, je pozoruhodným místem z hlediska přírodního i historického. Nejenže jsou zde známé Mladečské jeskyně, ale i na úbočí kopce najdeme pozoruhodné přírodní zajímavosti, a také zbytky někdejšího krajinářského areálu vybudovaného Lichtenštejny na počátku 19. století.
První z romantických staveb, které na cestě po úbočí Třesína lze spatřit, je Čertův most. Přímo pod jeho obloukem vede modrá turistická stezka, a také naučná stezka. Čertův most je vlastně jednoduchý kamenný oblouk spojující vápencový ostroh se skaliskem vystupujícím s úbočí Třesína. Jeho účel je čistě okrasný, je to vlastně most, který nevede nikam. Navíc jeho oblouk je velmi prudký, takže výstup na most je nebezpečný.
Zespodu však Čertův most vypadá monumentálně. Není se tedy co divit, že už krátce po jeho dokončení, na počátku 19. století, se mezi lidmi začalo vyprávět, že má něco společného s pekelnými silami. Nejčastěji byl spojován se sedlákem, který se rozhodl, že zde postaví vysoký most přes Moravu a pozval si na pomoc čerta. Ten svou práci nestihnul a tak z plánovaného mostu prý zůstal jediný oblouk.
Čertův most je součástí tzv. Novozámeckého krajinářského areálu. Ten vznikl kolem loveckého zámečku Lichtenštejnů v nedaleké osadě Nové Zámky. K opravě a přestavbě zámku po požáru byl povolán vídeňský dvorní architekt Lichtenštejnů, Josef Hardtmuth, který následně stvořil i zdejší krajinný areál s mnoha romantickými stavbami na obou březích řeky Moravy. Pod Čertovým mostem tak nalezneme třeba průchozí jeskyni Podkova a o kus dál zbytky antického chrámu.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Přímo pod Čertovým mostem se pak k Třesínu přimyká pozoruhodná technická stavba. Je jí Mlýnský náhon, který vyvádí vodu z Moravy nad jezem u nedalekých Řimic a pohání soustavu mlýnů, pil a dalších technických zařízení odsud až do Olomouce.
Historie tohoto unikátního technického díla je velmi dlouhá. Už v roce 1474 se sešli u řimického jezu zástupci šesti panství, na jejichž území stálo devět mlýnů a dalších vodních děl a uzavřeli takzvanou Řimickou smlouvu, která upravovala správu toku a zmíněného jezu se stavidly. Smlouva byla později schválena a doplněna také králem Vladislavem Jagellonským. Zajímavé je, že například k údržbě, na níž se měli všichni mlynáři podílet, se svolávalo za pomoci sekery, která se zaseknutá do dřeva posílala po náhonu od mlýna k mlýnu. Málo se také ví, že mlýnský náhon dokonce protékal i pod jednou z nejrušnějších ulic Olomouce – Třídou Svobody a zatrubněn byl až ve 20. století.
Voda z mlýnského náhonu stejně jako voda z tzv. Řimické strouhy také vytvořila přímo u paty Třesína unikátní přírodní lokalitu v podobě podmáčené louky. Ta patří k druhově nejpestřejším mokřadním loukám v oblasti. Zajímavé je, že právě zde se krátce po vysazení bobra do volné přírody poprvé objevily bobří hráze, které ještě více podmáčely zdejší bažinatou půdu. Stopy bobří práce zde najdeme i dnes, kdy jejich přítomnost prozrazují zejména stromy s výraznými stopami bobřích zubů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.