Pomyslný střed Moravy označuje mohyla na vrcholu Přediny, který patří ke Kelčicím na Prostějovsku

6. říjen 2017
Kelčice - kaple sv. Bartoloměje pochází z počátku 20. století

Kelčice jsou dnes vlastně už jen polovinou spojené obce Vranovice – Kelčice na Prostějovsku. Zatímco u jiných osad vzniklých spojením dvou původně samostatných vesnic je někdy těžké poznat, kde začíná a končí která část, v případě této obce je od sebe odděluje dálnice z Brna do Prostějova, kterou lze bezpečně překonat pouze díky podjezdu.

Kelčice získaly svůj název podle zakladatele obce jménem Kelec. Jméno vychází z označení klu, tedy silného zubu, který měl pro naše předky magický význam a byl znakem síly a neohroženosti. Dokonce kly považovali za nástroj k propojení se světem démonů a nadpřirozených sil. Počátky osady sahají hluboko do historie. Archeologické nálezy z okolí obce potvrzují osídlení už v době kamenné.

První písemná zmínka o existenci Kelčic pochází z roku 1078. Listina popisuje obce věnované nově vznikajícímu klášteru Hradisko u Olomouce. Církevní vrchnost byla majitelem obce i v následujících letech. Jedna část patřila olomoucké kapitule a druhou držel v 15. století ženský klášter v Pustiměři. Přestože v sousedních Vranovicích je kostel i fara, Kelčice byly vždy přifařeny do Vřesovic. Později byly obě části vsi spojeny v jeden celek a od té doby je vlastnila olomoucká kapitula až do roku 1848.

Kelčice - kříž z roku 1844 zastiňuje památná lípa

Kelčice byly zemědělskou vesnicí, okolní půda je velmi úrodná. Kromě toho se zde ještě těžil kámen v kamenolomu nazývaném Taliánská skála. Své jméno dostal podle toho, že při stavbě železnice tam pracovali italští dělníci. Opuštěný lom najdeme dodnes v remízku východně od vesnice a je to vyhledávaná přírodní a paleontologická lokalita. Nedaleko se také těžil písek, a to hned ve dvou pískovnách.

Málo se ví, že do katastru Kelčic patří také vrchol Přediny s několika vysílači a mohylou, která označuje pomyslný střed Moravy. Místní obyvatelé zde postavili malou dřevěnou rozhlednu, ze které je pěkný výhled na obec i do celého kraje.

Císařská silnice obci přinesla snazší obchodování i cizí vojska

Rozvoji Kelčic napomohla stavba císařské silnice, která v roce 1728 spojila Brno s Olomoucí. Do obce ale přiváděla i vojáky táhnoucí krajem, což se projevilo v roce 1805, kdy Kelčice vyplenila ruská a francouzská vojska.

Do roku 1906 stála na návsi v Kelčicích pouze zvonice. Tehdy byla vybudována novogotická kaple sv. Bartoloměje. Před jejím průčelím pak stojí dvě starší sochy. Svatý Jan Nepomucký a Panna Marie jsou vytesány v pozdně barokním slohu. Kromě těchto plastik najdeme kousek od kaple ještě památný kříž z roku 1844 a za ním chráněnou lípu.

V roce 1964 byly Kelčice úředně spojeny v jednu obec se sousedními Vranovicemi. Od té doby sdílejí obě obce historické osudy společně.