Poutní kostel sv. Anny nad Andělskou Horou postavili mladí lidé po třicetileté válce
Město Andělská Hora bylo založeno kolem roku 1540 s horními právy. Svědčí nám o tom doklady o získání horních register a také důlního řádu. Jak napovídá znak města, byla tato oblast v době založení města v držení rodu Bruntálských z Vrbna. Podle historiků však byla oblast Andělské Hory osídlena ještě dříve. Konzistorní archív totiž ukrývá dokument o existenci kostela v městečku už k roku 1500.
Farní kostel existoval ve městě tedy už dlouho. Prošel si protestantským obdobím a s nástupem baroka se sem opět vrátila úcta ke světcům a katolickému ritu. To platilo zejména pro přelom 17. a 18. století. V letech 1694–1696 byla díky místní mládeži na ostrohu nad městem, vybíhajícím z Anenského vrchu, postavena dřevěná poutní kaple sv. Anny. Kaple si získala velkou oblibu v širokém okolí a brzy nebyla schopna pojmout nápor věřících. Jednou se stalo, že vítr odfoukl při sv. přijímání knězi hostii. Naštěstí byla zachycena jiným knězem, nicméně bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela.
Základní kámen byl položen v roce 1766 a v roce 1772 bylo vše hotovo. Stavba byla prováděna za velké pomoci obyvatel z okolí i podpory Řádu německých rytířů. Zajímavé je, že stavba probíhala v období velkých evropských válečných konfliktů, které doléhaly i sem, ovšem přesto byla postavena v poměrně rekordním čase. Možná i proto, že sem jezdili ve válečných časech prosit o pomoc sv. Annu i lidé z válkou postižených oblastí Slezska, Polska, Pruska i jiných zemí.
Slavnostní vysvěcení kostela proběhlo už 26. července 1770. Kostel posvětil děkan Augustin Becher. Oltářní obraz namaloval rodák z Horního Benešova Johann Franz Greipel. V roce 1777 byl kostel rozšířen a přistavěna věž. Poutě byly stále navštěvovanější, ale po nástupu Josefa II. na rakouský trůn se zdejší tradice stala spíše přítěží. Císař v roce 1784 nařídil poutě zrušit a kostel rozbořit. Nakonec chrám v roce 1786 odkoupilo město Andělská Hora a kostel zůstal stát. K opětovnému vysvěcení však došlo a se souhlasem nového císaře Františka II. v roce 1795.
Od té doby se z kostela na kopci nad Andělskou Horou opět stává místo uctívané poutníky z daleka. Nikomu nevadilo ani to, že celá oblast je protkána sítí starých důlních děl. Dokonce přímo pod kostelem najdeme ústí jedné z místních štol.
K chrámu se přicházelo po cestě z městečka, kde byla i křížová cesta. Nedaleko kostela byla postavena i fara sloužící správci zdejšího kostela. To platilo až do konce II. světové války. Ještě v době jejího průběhu sem přicházely matky vojáků prosit sv. Annu o ochranu svých synů, po válce však většina zdejšího obyvatelstva odešla nebo byla vysídlena. Noví obyvatelé už zdaleka neměli ke kostelu takový vztah. A tak poutní kostel chátral díky nedostatečné údržbě, drsnému podnebí a bohužel i díky nájezdům vandalů. V roce 1970 byly nadobro zakázány poutě na Annaberg a celé místo zarůstalo křovím.
Naštěstí po listopadu 1989 opět vzrostl zájem o tato stará poutní místa. Kromě návštěv vysídlenců z Německa a Rakouska se sem začali vydávat i místní obyvatelé a neutěšený stav poutního místa jim začal vadit. Z popudu obce i donátorů byla zahájena dlouhá obnova kostela i přilehlého okolí. V roce 2002 bylo díky tomu možné opět po letech upořádat tradiční svatoanenskou pouť. Podařilo se opravit nejen kostel, ale i zrestaurovat část vnitřního vybavení, obrazů i zdejší varhany vyrobené v Krnově. Díky tomu je zde možné pořádat nejen bohoslužby, ale i koncerty.
Ožil i samotný vrch. Kromě toho, že sem opět vedou turistické trasy, včetně obnovené křížové cesty, zde vznikl i sportovní areál. A tak se sem po letech opět vrací i mladí lidé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
