Pravěké kopce živých a mrtvých na okraji Terezského údolí
Terezské údolí se táhne od Náměště na Hané k Laškovu. Na podzim lákají k vycházce květy ocúnů. Na kopci Rmízu u Laškova bývalo hradiště. Z východní strany ho chránily strmé srázy. Jinde stály hradby, které, jak se odhaduje, sahaly až do výšky pěti metrů. Můžeme narazit na pozůstatky čtyř pásem mohutného opevnění.
Dnes brání výhledům ze Rmízu vzrostlý les. Archeologové tu objevili kamenné podezdívky srubů, zbytky výmazů podlah, zlomky keramických nádob, nástroje, šperky i zbraně.
„Je to pravěké hradiště osídlené hlavně ve dvou časových etapách – v pozdní době kamenné a také v pozdní době bronzové a na začátku doby železné. Rozkládalo se na ploše asi 17,5 ha. V pravěku fungovalo jako centrální sídliště. Bylo zde centrum obchodu, směny, pobývala tu bojová jednotka ochraňující elity, možná bychom tu našli i místo kultu. Byl to středobod regionálního světa,“ říká archeoložka z Univerzity Palackého Pavlína Kalábková.
Přes malé údolí můžeme projít na kopec Křemela. Zde archeologové identifikovali čtyři mohylová pohřebiště, patřící k největším v republice. Mohyly jsou podlouhlé vyvýšeniny, které můžeme objevit mezi stromy v lese. „Dlouhé jsou přibližně od dvanácti do pětadvaceti metrů, široké čtyři až osm metrů. Dnes mají oválný půdorys, původně ale byly většinou vymezeny obvodovou kamennou zídkou ve tvaru obdélníku, představuji si je jako domy mrtvých“ vysvětluje Pavlína Kalábková. Největší pohřebiště tu zahrnuje asi 58 mohyl a v každé se dají očekávat minimálně dva i čtyři, případně šest hrobů.
Na Rmíz upozorňuje i deska naučné stezky vedoucí Terezským údolím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
