Přírodní rezervace u Lobodic skrývá nejstarší podzemní zásobník plynu u nás
Krásná přírodní rezervace Zástudánčí zasahuje do malebné krajiny nivy soutoku Bečvy a Moravy. Mnohé proto překvapí zvláštní potrubí, které se zde sem tam objevuje a zase mizí pod zem. Jen zasvěcení vědí, že se právě zde skrývá pozemní nejstarší zásobník plynu u nás.
Provozní objekty zásobníku stojí přímo na pravém břehu Moravy v nejnižší části Lobodic – malé obce u Tovačova. Rozcestník zde sice napovídá názvem plynárna, jinak se ovšem to nejdůležitější skrývá pod zemí, kde příroda vytvořila prostor plný porézní horniny, seshora i zdola neprodyšně uzavřený nepropustnými vrstvami. Už za druhé světové války přišli na tuto unikátní lokalitu němečtí prospektoři, kteří zde hledali ropu. V padesátých letech byl celý areál opět důkladně prozkoumán. Seismický průzkum celé oblasti potvrdil, že se zde nacházejí podzemní struktury, které jsou vhodné k uskladnění strategických zásob plynu a tak bylo rozhodnuto této přírodní lokality využít.
Zpočátku se zde měl ukládat přebytek koksárenského plynu z Ostravska. Už v roce 1962 se začalo se stavbou a 25. května 1965 byl pod povrch země vtlačen první svítiplyn. Zásobník měl tehdy kapacitu 100 milionů m3 a byl nadále rozšiřován a zdokonalován. Pozoruhodný je také tím, že se jedná o jediný zásobník aquiferového typu u nás. Zatímco podobné zásobníky většinou využívají volných prostorů po těžbě plynu či ropy, zde byla porézní hornina mezi nepropustnými vrstvami vyplněna vodou. Tu plyn vytlačoval a tak vznikl prostor pro jeho uskladnění.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Zásobník na přelomu 80. a 90. let úspěšně prošel rekonverzí ze svítiplynu na zemní plyn a dnes se zde může uskladnit až 177 milionů kubíků této strategické suroviny. Prostory zásobníku si pronajímají jednotliví obchodníci s plynem, kteří platí za jeho uskladnění. O provoz se stará majitel zásobníku společnost Innogy Gas Storage s.r.o., která v ČR provozuje celkem šest těchto zásobníků s celkovou kapacitou 2,6. mld m3, přičemž lobodický zásobník je druhý nejmenší. Toto množství by ČR vystačilo cca na 2 – 3 měsíce.
Plyn sem proudí z tranzitního plynovodu, ve filtrační stanici se zbaví nečistot a kompresor jej pod velmi vysokým tlakem (3,5 – 5,58 MPa) jej přivede do produkčních sond. To jsou vlastně vystrojené vrty hluboké kolem 500 metrů, které procházejí přes těsnící vrstvu až do úložného prostoru, kam se plyn vhání. Celkem je v přírodní rezervaci umístěno dvacet produkčních sond. Jejich bezpečnost je důsledně hlídána a postupně jsou opatřovány podpovrchovými ventily, které je zabezpečí před jakýmkoliv problémem, který by je na povrchu mohl potkat.
Těžba plynu probíhá opačným způsobem. Z podzemí se plyn vytěží, v regulační stanici se upraví na potřebný tlak, označí se odorantem, aby zákazník byl schopen postihnout případné úniky, a zamíří do distribuční sítě.
Provozní prostory plynárny jsou turistům přístupné jen v rámci dnů otevřených dveří, do rezervace Zástudánčí však vede cyklostezka, která umožní spatřit některé produkční sondy. Zajímavé technické zařízení se zde snoubí s příjemnou přírodou lužních lesů kolem Moravy a doslova láká k procházkám. Více se dozvíte v dalším díle cyklu Česko, země neznámá.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
