Pusté Žibřidovice vznikly až na druhý pokus
Přímo na hřebeni, který od sebe odděluje údolí řek Branna a Desná se rozkládá vesnice, která vznikla až na druhý pokus. I její název – Pusté Žibřidovice připomíná, že část své historie prožila jako vesnice opuštěná.
Nejstarší zpráva o obci pochází už z roku 1382. Její trvání však nebylo dlouhé. Již za českouherských válek ji její obyvatelé patrně opustili a v roce 1497 ji král Vladislav II. prodává jako pustinu Janu Rájeckému z Mírova. Tehdy také osada, která původně nesla jen jméno Žibřidovice získala přídomek Pusté. Původní pojmenování Wüst Seibersdorf bylo do češtiny přeloženo jako Žibřidova ves i když původním lokátorem obce byl patrně muž jménem Seifert
V nastávajícím 16. století se obyvatelé do vesnice vrátili. A nejen to, byla zde dokonce ustanovena fara a postavěn první kostel. Ten tehdy spravoval luterský pastor. Po Bílé hoře ale fara opět zaniká a je obnovena až kolem roku 1742, kdy se stala lokálním kaplanstvím.
V té době už Pusté Žibřidovice patřily k panství se sídlem ve Velkých Losinách a byly poměrně velkou osadou. Na konci 17. století zde žilo padesát rodin. Zajímavé je, že už od nejstarších dob stával v Pustých Žibřidovicích mlýn. Tedy, on vlastně stával u řeky Branné, tam, kde dnes stojí osada Jindřichov. Ta vznikla kolem papírny postavené právě v prostoru někdejšího mlýna. Kromě této osady vznikaly na katastru Pustých Žibřidovic i další obce – Sklená a Potůčník.
Po zániku vrchnostenské správy byla obec součástí soudního okresu se sídlem v Loučné a politické správy v Šumperku. Díky papírně byla značná část obyvatel obce nezávislá na zemědělském podnikání. Od roku 1938 navíc v obci působila i tírna lnu. Konec II. světové války znamenal totální vylidnění vesnice, která měla původně tisíc obyvatel. I proto byla obec připojen už v roce 1949 k Jindřichovu.
Obec má několik pozoruhodných památek. Nejviditelnější je kostel sv. Máří Magdalény z roku 1735. V jeho interiéru najdeme pozoruhodné obrazy malíře Ignáce Raaba a Jana Kryštofa Handkeho. Na kostel navazuje sousoší Piety, sochařská práce z 1. poloviny 19. století a pomník padlým. Pozoruhodná je i budova zdejší školy, která byla postavena jako jedna z nejmodernějších ve dvacátých letech 20. století.
Obec má velmi půvabné okolí s množstvím lesů a horských pastvin. Prochází tudy vyhledávaná cyklotrasa a několik turistických stezek, které však nemíří přímo do vesnice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.